Zákon o ochraně oznamovatelů z pohledu zaměstnavatele

Ochrana oznamovatelů - whistlerblowerů - v českém právu z pohledu zaměstnavatele

1. srpna 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., Zákon o ochraně oznamovatelů (dále jen "zákon o ochraně oznamovatelů") a s ním související zákon č. 172/2023 Sb., Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů.

Parlament české republiky transponoval tyto zákony na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen "Směrnice EU"). Nová úprava přináší do české legislativy komplexní úpravu tzn. whistleblowingu, tedy ochrany osob, které oznámí neetické či nezákonné jednání v rámci organizace zaměstnavatele. Úprava má jednak umožnit oznamování protiprávního jednání povinných osob, jednak poskytnout ochranu oznamovatelům před tzn. odvetnými opatřeními.

Povinný subjekt

Koho se povinnosti ze zákona o ochraně oznamovatelů týkají? Dle § 8 odst. 1 se jedná se o tyto subjekty:

veřejné zadavatele (podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek) s výjimkou obce s méně než 10 000 obyvateli
každého zaměstnavatele, zaměstnávajícího k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců
orgány veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně
další vybrané orgány veřejné moci
osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr
další specifikované zaměstnavatele bez ohledu na počet zaměstnanců – např. v oblasti pojišťovnictví, kapitálového trhu, bankovnictví, investičních fondů atd.

Oznamovatelé

Kdo může takovéto protiprávní jednání skrze oznamovací systém oznámit? Fyzické osoby, které oznámí protiprávní jednání, ke kterému již došlo či má dojít, a to u povinného subjektu, u kterého vykoná či vykonával oznamovatel práci či jinou obdobnou činnost nebo s kterou byl oznamovatel v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti. Prací se pak pro účely zákona o ochraně oznamovatelů dle § 2 odst. 3 rozumí závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu, služba, samostatná výdělečná činnost, ale i například dobrovolnická činnost či stáž. Více o právech oznamovatelů v našem článku „Zákon o ochraně oznamovatelů z pohledu zaměstnance“.

Protiprávní jednání

Protiprávním jednáním, které dle § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů má být oznamováno, je jednání, které:

má znaky trestného činu
má znaky přestupku, za který lze uložit pokutu s horní hranicí alespoň 100.000,- Kč
porušuje zákon o ochraně oznamovatelů
porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie

Vnitřní oznamovací systém

Povinné subjekty musí zřídit dle § 8 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů tzn. vnitřní oznamovací systém, skrze který budou moc oznamovatelé bezpečně a důvěrně, ústně či písemně protiprávní jednání oznámit. Na žádost oznamovatele musí povinná osoba oznámení přijmout v přiměřené lhůtě i osobně. Nejčastějším způsobem oznamovacího systému může být forma softwarového řešení. Povinný subjekt může pověřit vedením vnitřního systému třetí stranu, povinná osoba se tím však sama nezbaví své odpovědnosti. Alternativa stojící vedle vnitřního oznamovacího systému je vnější oznamovací systém, provozovaný Ministerstvem spravedlnosti (https://oznamovatel.justice.cz/), na který se oznamovatelé mohou také obrátit. Povinné subjekty existence vnějšího oznamovacího systému může motivovat vytvořit efektivní systém vnitřní, díky kterému budou oznámení řešena interně.

Určení příslušné osoby

K zajištění fungování vnitřního bezpečnostního systému je třeba určit příslušnou osobu, která bude agendu přijímání oznámení mít na starosti. Příslušná osoba může být dle § 10 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů pouze bezúhonná, zletilá a plně svéprávná fyzická osoba. Taková to osoba přijímá a posuzuje důvodnost oznámení, navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě, vyrozumívá oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledku prošetření a o plánovaných či přijatých opatřeních, a to vše nestranně a při zachování mlčenlivost.

Poučení příslušných osob

Povinný subjekt musí v souladu s § 9 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně oznamovatelů příslušnou osobu řádně poučit o jejích právech a povinnostech, o čemž sepíše záznam. Stejně tak pro lepší fungování a důvěryhodnost oznamovacího systému je doporučeno školení zaměstnanců a jejich seznámení s vnitřním oznamovacím systémem. Nejedná se sice o školení ve smyslu certifikované odborné nebo profesní způsobilosti, ale je náplní činnosti ministerstva taková školení zajistit v rámci metodické a odborné pomoci. Proškolení příslušných osob si též vyžádá náklady na straně povinných subjektů.

Uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup

Povinný subjekt musí v souladu s § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů způsobem umožňující dálkový přístup zveřejnit informace o způsobu použití oznamovacího systému, označit příslušnou osobu, její telefonní číslo a adresu pro doručování.

Zákaz odvetných opatření

Jedním z hlavních důvodů přijetí úpravy je ochrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními, čímž se rozumí jednání nebo opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli může způsobit újmu. § 4 zákona o ochraně oznamovatelů dále obsahuje neuzavřený výčet takových to zakázaných opatření, kterými je například rozvázání pracovního poměru, snížení mzdy, odvolání z místa vedoucího zaměstnance, změna pracovní doby či uložení kárného opatření. Odvetnému opatření nesmí dále být vystaveny ani další osoby, které jsou:

oznamovateli blízké
které poskytli pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení
které jsou zaměstnanci či kolegy oznamovatele
oznamovatelem ovládané
pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost
právnické osoby, jejíž je oznamovatel členem, osobou ovládající či v které má účast
svěřenský fond, jehož je oznamovatel zakladatelem nebo obmyšleným

Jestliže k odvetnému opatření došlo, a byla osobě, která je zákonem o ochraně oznamovatelů chráněna způsobena nemajetková újma, má dle § 5 zákona o ochraně oznamovatelů právo na přiměřené zadostiučinění.

Právo na přiměřené zadostiučinění

Jedná se o soukromoprávní odpovědnost původce odvetného opatření za újmu, kterou je v širším smyslu třeba interpretovat jako odrazující a přiměřenou sankci v souladu s požadavky Směrnice EU. Obecně podle § 4 odst. 4 zákona o ochraně oznamovatelů ponese odpovědnost za odvetné opatření, kterému byl oznamovatel vystaven, osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, která nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo osoba podle odstavce 2 písm. a) až f) nebo h) byli vystaveni odvetnému opatření a dále původce odvetného opatření. Oznamovatel se od osoby, která odvetné opatření způsobila, resp. je jeho původcem může domáhat rovněž náhrady nemajetkové újmy. Na tento postup nemá vliv např. ani skutečnost, že právnická osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, za přestupek neodpovídá, jelikož vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Stanovení výše přiměřeného zadostiučinění v penězích bude vždy záviset na okolnostech individuálního případu a s konečnou platností o jeho výši rozhodne příslušný soud.

Přestupky

Zaměstnavatelé se mohou dopustit v souvislosti s § 23 a násl. zákona o ochraně oznamovatelů hned několika přestupků s horní hranící pokuty až ve výši 1.000.000,- Kč, a to zejména, jestliže se povinný subjekt dopustí odvetného opatření proti oznamovateli. Dále je trestáno nesplnění některé z povinností stanovené v zákoně o ochraně oznamovatelů, jako je neurčení příslušné osoby, potrestání takové osoby za řádný výkon její činnosti, nezřízení vnitřního oznamovacího systému, nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě či taková o opatření nesplní.

Účinnost zákona

Dle § 30 je zákon o ochraně oznamovatelů účinný od 1. srpna 2023, avšak dle § 29 povinným osobám, které k 1. srpnu 2023 zaměstnávají 50 až 249 zaměstnanců, zákonodárce prodloužil lhůtu, a proto jsou povinny zavést vnitřní systém pro oznamovatele až od 15. prosince 2023.

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.