• Čeština
  • English
  • Deutsch
  • Español
  • Русский
  • 中文 (中国)
  • Türkçe
  • Français

Zákon o ochraně oznamovatelů z pohledu zaměstnance

Ochrana oznamovatelů - whistlerblowerů - v českém právu z pohledu zaměstnance


1. srpna 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., zákon o ochraně oznamovatelů (dále jen "zákon o ochraně oznamovatelů") a s ním související zákon č. 172/2023 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů.

Parlament České republiky transponoval tyto zákony na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen "Směrnice EU"). Nová úprava přináší do české legislativy komplexní úpravu tzv. whistleblowingu, tedy ochrany osob, které oznámí neetické či nezákonné jednání v rámci organizace zaměstnavatele. Úprava má jednak umožnit oznamování protiprávního jednání povinných subjektů, jednak poskytnout ochranu oznamovatelům před tzv. odvetnými opatřeními. Na co budou mít nově zaměstnanci nárok?

Oznamovatelé

Kdo může takovéto protiprávní jednání skrze oznamovací systém oznámit? Fyzické osoby, které oznámí protiprávní jednání, ke kterému již došlo či má dojít, a to u povinného subjektu, u kterého vykoná či vykonával oznamovatel práci či jinou obdobnou činnost nebo se kterou byl oznamovatel v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti v kontaktu. Prací se pak pro účely zákona o ochraně oznamovatelů dle § 2 odst. 3 rozumí:

  • závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu
  • služba
  • samostatná výdělečná činnost
  • výkon práv spojených s účastí v právnické osobě
  • výkon funkce člena orgánu právnické osoby
  • plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet
  • správa svěřenského fondu
  • dobrovolnická činnost
  • odborná praxe, stáž
  • výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění
  • ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost

 

Obsah oznámení

Oznámení dle § 2 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů musí obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele. Mělo by dále obsahovat popis protiprávního jednání, označení osob podezřelých ze spáchání protiprávního jednání a důkazy o protiprávním jednání. Zákon o ochraně oznamovatelů tedy nepodporuje anonymní oznámení, ale i přesto povinná osoba může dobrovolně takové to oznámení přijímat a vyřizovat. Ochrana údajů oznamovatele má být zaručena skrze zabezpečený vnitřní systém a mlčenlivost příslušné osoby. Informace o totožnosti oznamovatele je dle § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem a příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec mají zákaz poskytnout informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení.

Protiprávní jednání

Protiprávním jednáním, které dle § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů má být oznamováno, je jednání, které splňuje jeden z následujících znaků:

  • má znaky trestného činu
  • má znaky přestupku, za který lze uložit pokutu s horní hranicí alespoň 100.000,- Kč
  • porušuje Zákon o ochraně oznamovatelů
  • porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie

 

Povinný Subjekt

Koho se povinnosti ze Zákona o ochraně oznamovatelů týkají? Dle § 8 odst. 1 se jedná se o tyto subjekty:

  • veřejné zadavatele (podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek) s výjimkou obce s méně než 10 000 obyvateli
  • každého zaměstnavatele, zaměstnávajícího k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců
  • orgány veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně
  • další vybrané orgány veřejné moci
  • osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr
  • další specifikované zaměstnavatele bez ohledu na počet zaměstnanců – např. v oblasti pojišťovnictví, kapitálového trhu, bankovnictví, investičních fondů atd.

 

Povinnosti povinného subjektu

Povinné subjekty musí zřídit dle § 8 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů tzn. vnitřní oznamovací systém, skrze který budou moc oznamovatelé bezpečně a důvěrně, protiprávní jednání oznámit. Oznámení může být v souladu s § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů učiněno ústně či písemně a na žádost oznamovatele musí povinná osoba oznámení přijmout v přiměřené lhůtě i osobně. Alternativa stojící vedle vnitřního oznamovacího systému je vnější oznamovací systém, provozovaný Ministerstvem spravedlnosti (https://oznamovatel.justice.cz/), což dává oznamovatelům dvě možnosti, na koho se s oznámením obrátit. Primárně by se však oznamovatelé měli obracet na systém vnitřní, který může poskytnout efektivnější a rychlejší řešení protiprávního jednání. Až při nefunkčnosti vnitřního systému či v případech nezřízení vnitřního systému povinného subjektu by se měli oznamovatelé obracet na systém ministerstva spravedlnosti. Podání oznámení ministerstvu však není podmíněno prvotním podáním oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a je tak zcela na rozhodnutí oznamovatele, jaký postup zvolí. Osoby zvažující podání oznámení o protiprávním jednání se před podáním vlastního oznámení mohou bezplatně a důvěrně obrátit na Ministerstvo spravedlnosti písemně (oznamovatel@msp.justice.cz) či ústně (tel.: 221 997 840) s žádostí o konzultaci v této věci.

K zajištění fungování vnitřního bezpečnostního systému je v souladu s § 10 zákona o ochraně oznamovatelů určena příslušná osoba, která agendu přijímání oznámení má na starosti. Taková to osoba přijímá a posuzuje důvodnost oznámení, navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě, vyrozumívá oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledku prošetření a o plánovaných či přijatých opatřeních, a to vše nestranně a při zachování mlčenlivost.

Poučení příslušných osob

Povinný subjekt musí v souladu s § 9 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně oznamovatelů příslušnou osobu řádně poučit o jejích právech a povinnostech, o čemž sepíše záznam. Stejně tak pro lepší fungování a důvěryhodnost oznamovacího systému je doporučeno školení zaměstnanců a jejich seznámení s vnitřním oznamovacím systémem.Nejedná se sice o školení ve smyslu certifikované odborné nebo profesní způsobilosti, ale je náplní činnosti ministerstva taková školení zajistit v rámci metodické a odborné pomoci. Proškolení příslušných osob si též vyžádá náklady na straně povinných subjektů.

Více o povinnostech povinného subjektu v článku „Zákon o ochraně oznamovatelů z pohledu zaměstnavatele“ .

Uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup

Povinný subjekt musí v souladu s § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů způsobem umožňující dálkový přístup zveřejnit informace o způsobu použití oznamovacího systému, označit příslušnou osobu, její telefonní číslo a adresu pro doručování.

Zákaz odvetných opatření

Jedním z hlavních důvodů přijetí úpravy je ochrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními, čímž se rozumí jednání nebo opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli může způsobit újmu. § 4 zákona o ochraně oznamovatelů dále obsahuje neuzavřený výčet takových to zakázaných opatření, kterými je například rozvázání pracovního poměru, snížení mzdy, odvolání z místa vedoucího zaměstnance, změna pracovní doby či uložení kárného opatření. Odvetnému opatření nesmí dále být vystaveny ani další osoby, které jsou:

  • oznamovateli blízké
  • které poskytli pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení
  • které jsou zaměstnanci či kolegy oznamovatele
  • oznamovatelem ovládané
  • pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost
  • právnické osoby, jejíž je oznamovatel členem, osobou ovládající či v které má účast
  • svěřenský fond, jehož je oznamovatel zakladatelem nebo obmyšleným

Jestliže k odvetnému opatření došlo, a byla osobě, která je zákonem o ochraně oznamovatelů chráněna způsobena nemajetková újma, má dle § 5 Zákona o ochraně oznamovatelů právo na přiměřené zadostiučinění. Ochrana před odvetným opatřením nenáleží osobě, která učinila oznámení tzn. vědomě nepravdivé oznámení, tedy aniž by měla oprávněné důvody se domnívat, že se oznámení zakládá na pravdivých informacích. Ke vzdání se práva na ochranu před odvetným opatřením se nepřihlíží.

Právo na přiměřené zadostiučinění

Jedná se o soukromoprávní odpovědnost původce odvetného opatření za újmu, kterou je v širším smyslu třeba interpretovat jako odrazující a přiměřenou sankci v souladu s požadavky Směrnice EU. Obecně podle § 4 odst. 4 zákona o ochraně oznamovatelů ponese odpovědnost za odvetné opatření, kterému byl oznamovatel vystaven, osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, která nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo osoba podle odstavce 2 písm. a) až f) nebo h) byli vystaveni odvetnému opatření a dále původce odvetného opatření. Oznamovatel se od osoby, která odvetné opatření způsobila, resp. je jeho původcem může domáhat rovněž náhrady nemajetkové újmy. Na tento postup nemá vliv např. ani skutečnost, že právnická osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, za přestupek neodpovídá, jelikož vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Stanovení výše přiměřeného zadostiučinění v penězích bude vždy záviset na okolnostech individuálního případu a s konečnou platností o jeho výši rozhodne příslušný soud.

Přestupky

O přestupek dle § 23 zákona o ochraně oznamovatelů s peněžitou pokutou až ve výši 50.000,- Kč se jedná, když oznamovatel podá vědomě nepravdivé oznámení. I z tohoto důvodu právní úprava nepodporuje anonymní oznámení.

Účinnost zákona

Dle § 30 je zákon o ochraně oznamovatelů účinný od 1. srpna 2023, avšak dle § 29 povinným osobám, které k 1. srpnu 2023 zaměstnávají 50 až 249 zaměstnanců, zákonodárce prodloužil lhůtu, a proto jsou povinny zavést vnitřní systém pro oznamovatele až od 15. prosince 2023.

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.

Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.

 

Comments are closed.