Prodej aktiv a prodej podniku v České republice

Nabytí podniku formou (i) prodeje aktiv a (ii) prodejem samotného podniku v České republice



 
Cílem těchto informací je poskytnout stručný přehled hlavních právních a daňových otázek, které by měl potenciální kupující ("Kupující") zvážit s ohledem na dostupné formy pro zamýšlený prodej zařízení provozovaného a vlastněného společností v České republice ("Společnost"), sestávajícího z majetku, práv a závazků a souvisejícího vybavení ("Zařízení").
 

Úvod

 
Nejreálnějšími možnostmi, které má Kupující podle českého práva k dispozici, je obvykle (i) prodej aktiv nebo (ii) prodej části podniku Společnosti.
 
Právní rámec prodeje části podniku je obsažen v českém občanském zákoníku, zatímco prodej jednotlivých aktiv není samostatně upraven a realizuje se podle obecných ustanovení smluvního práva. Každá z těchto alternativ je podrobněji vysvětlena a porovnána v oddílech 2 a 3 níže. Oddíl 4 se pak zabývá některými obecnými právními úvahami společnými pro obě alternativy a oddíl 5 se věnuje daňovým otázkám. Nakonec uvádíme stručný přehled výhod a nevýhod obou navrhovaných alternativ v tabulce pod tímto článkem.
 
Tyto informace nepředstavují podrobnou a komplexní analýzu navrhovaných alternativ, ale měly by pomoci při předběžném rozhodování o upřednostňované formě prodeje Zařízení. S ohledem na identifikaci jakýchkoli aktuálních právních nebo daňových problémů, které v souvislosti s uvažovanou transakcí mohou vzniknout by měla být provedena hloubková kontrola Společnosti.
 

Prodej aktiv v České republice

 

Právní rámec v České republice

 
Právní rámec pro prodej jednotlivých aktiv tvořících Zařízení je vytvořen především na základě smlouvy. V rámci této formy smluvní strany identifikují aktiva (a případně závazky) tvořící Zařízení určené k prodeji, která jsou následně převáděna podle obecných ustanovení českého práva, a to buď sérií kupních smluv, nebo jedinou komplexní smlouvou (některé převody je možné podřídit jinému než českému právu, v některých případech se však aplikaci kogentních ustanovení českého práva nelze vyhnout (např. převod nemovitostí)). Každé jednotlivé aktivum (závazek nebo jiná převáděná věc) musí být konkrétně identifikováno, aby mohlo být právně převedeno. V rozsahu, v jakém není aktivum nebo závazek náležitě identifikováno, taková položka na kupujícího nepřejde (vzhledem k tomu, že většina transakcí zahrnuje splnění určitých odkládacích podmínek před uzavřením, musí být smluvní dokumentace v případě komplexního převodu majetku strukturována tak, aby byla skutečná aktiva (a závazky) identifikována při uzavření. To obvykle znamená, že strany musí vytvořit druhou sadu rozpisů, které budou odrážet změny v aktivech/pasivech od podpisu smlouvy. Obecně lze poznamenat, že identifikace aktiv a dalších položek, které mají být převedeny, může být administrativně i technicky náročná. Právním specifikům typických složek podnikání společnosti se věnujeme dále v kontextu obvykle uvažovaného prodeje aktiv.
 

Práva

 
Podle českých zákonů jsou práva (včetně vlastnických) obecně převoditelná. Měla by však být provedena příslušná kontrola, aby se zajistilo, že v případě smluvních práv neexistují ustanovení, která by převod zakazovala. Například by se jednalo o ustanovení o změně kontroly nebo postoupení či podobná ustanovení usilující o "personalizaci" práv nebo smlouvy.
 
V některých případech české právo rozlišuje mezi právním titulem převodu, kterým je obvykle smlouva o převodu, a skutečným převodem (vlastnického) práva, který vyžaduje další úkon převodce nebo třetí osoby. Převody movitých věcí, jako jsou např. zásoby, skladové zásoby, počítače apod. vyžadují kromě právně závazné převodní smlouvy také skutečné předání věcí, aby vlastnictví přešlo na nabyvatele, pokud se strany nedohodnou jinak.
 
Vlastnictví k nemovitostem přechází na kupujícího až zápisem převodu do katastru nemovitostí vedeného příslušným katastrálním úřadem.
 
Věcná práva (např. hypotéka, zástavní právo, věcné břemeno, předkupní právo) vztahující se k převáděné nemovitosti přecházejí ze zákona s danou nemovitostí.
 
Pohledávky se převádějí prostou smlouvou o postoupení pohledávky, která musí mít písemnou formu. Souhlas dlužníka s postoupením se nevyžaduje (jakmile je postoupení oznámeno dlužníkovi postupitelem nebo prokázáno postupníkem, může se dlužník zprostit svého závazku pouze splněním svých povinností vůči postupníkovi, nikoliv vůči postupiteli).
 

Závazky

 
Pokud jde o závazky, české právo zakazuje převod bez souhlasu oprávněného/věřitele. Dokud takový souhlas není získán, nelze převod právně uskutečnit. V závislosti na objemu požadovaných souhlasů to může být významná překážka, protože oprávněný/věřitel nemá žádnou právní povinnost souhlas udělit
 

Smlouvy

 
Smlouvy nelze jednostranně postoupit a musejí být buď předmětem novace (právní termín označující vícestrannou smlouvu, na jejímž základě je původní smlouva převedena na kupujícího), nebo znovu sjednány. Z pohledu Společnosti to může být problematické, protože může být vázána dlouhodobými smlouvami. V závislosti na znění samotné smlouvy a v případě, že druhá smluvní strana není ochotna přistoupit k novaci nebo provést opětovné sjednání, se Společnost a kupující mohou dohodnout na určitých subdodavatelských ujednáních. Vzhledem k výše uvedenému se převod jednotlivých/zvláštních smluv může ukázat jako poměrně náročný jak administrativně, tak technicky vzhledem k nutnosti součinnosti smluvních protistran.
 

Práva duševního vlastnictví

 
Práva k duševnímu vlastnictví se nepřevádějí automaticky a musejí být převedena jako jakýkoli jiné aktivum. U některých (registrovatelných) práv duševního vlastnictví (např. ochranných známek) přechází vlastnické právo registrací u Úřadu průmyslového vlastnictví.
 

Zaměstnanci

 
Vzhledem k rozsahu převáděných aktiv existuje vysoká pravděpodobnost, že při převodu jednotlivých aktiv tvořících Zařízení dojde k automatickému přechodu všech zaměstnanců souvisejících s činností Zařízení na kupujícího. Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákoník práce"), stanoví, že pokud dojde k převodu úkolů a činností zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele, dojde automaticky i k převodu základních pracovněprávních vztahů. Bez ohledu na právní důvod převodu, resp. bez ohledu na to, zda došlo k převodu vlastnictví či nikoliv, se za přejímajícího zaměstnavatele považuje ten, kdo je schopen pokračovat v plnění převedených úkolů a činností. Jakékoli smluvní ustanovení, které se snaží obejít výše uvedené, bude neplatné. Na ukončení pracovního poměru zaměstnanců v období před prodejem i po něm se budou vztahovat obecná pracovněprávní ustanovení, včetně úpravy hromadného propouštění a povinnosti Společnosti informovat své zaměstnance o zamýšlené transakci a konzultovat ji s nimi.
 

Prodej části podniku v České republice

 

Právní rámec v České republice

 
Zařízení může být alternativně prodáno jako součást podniku (český občanský zákoník "podnik" výslovně nedefinuje, ale příslušná ustanovení popisují podnik jako souhrn všech hmotných, osobních a nehmotných složek tvořících určitou "podnikatelskou činnost" Společnosti). Část podniku je samostatnou "organizační jednotkou" podniku, kterou lze odlišit od ostatních "organizačních jednotek" podniku prodávajícího. Taková samostatná "organizační jednotka" musí být v účetnictví podniku vedena odděleně s přesným určením, která aktiva, práva a závazky se k ní vztahují. Obvykle má organizační složka vlastní specifikovanou podnikatelskou činnost a je označena ve vnitřních předpisech podniku. Předpokládáme, že Zařízení je dostatečně určeno z hlediska svého umístění, organizační struktury a samostatného souboru (interních) účtů v rámci Společnosti, takže vymezení Zařízení jako součásti podniku Společnosti by nemělo být problémem.
 
Smlouva o prodeji části podniku musí mít písemnou formu. Kromě toho musí smlouvu o prodeji části podniku schválit valné hromady Společnosti i kupujícího, pokud je kupující obchodní společností založenou podle českého práva, a to bez ohledu na výši kupní ceny. Prodej části podniku musí být zapsán do českého obchodního rejstříku.
 
Kupující části podniku nabývá ze zákona zejména (i) veškerá práva a závazky (bez ohledu na to, zda tato práva a závazky byly stranám smlouvy o prodeji části podniku známy), kterých se prodej části podniku týká. To se podle většinového názoru netýká případných veřejnoprávních závazků, zejména daní. (ii) veškerá práva duševního vlastnictví související s částí podniku, s výjimkou práv, jejichž převod by byl v rozporu s případnou dohodou stran o poskytnutí konkrétního práva duševního vlastnictví nebo o povaze takového práva.
 
S ohledem na výše uvedené by v případě prodeje Zařízení jako součásti podniku přešly na kupujícího nejen pozemky a jeho vybavení, ale ze zákona by na kupujícího přešla i další aktiva, smlouvy a závazky související se Zařízením (viz níže).
 
Pokud se strany nedohodnou jinak, stanoví český občanský zákoník standardní postup pro určení kupní ceny na základě aktiv a závazků v účetní evidenci části podniku ke dni podpisu kupní smlouvy a dalších hodnot uvedených ve smlouvě. Pokud je datum účinnosti pozdější než datum podpisu smlouvy, cena se upraví na základě změn, které nastaly. Níže se zabýváme právními specifiky typických nebo předpokládaných součástí podniku Společnosti v souvislosti s uvažovaným prodejem části podniku.
 

Práva

 
Obecně platí, že vlastnické právo k části podniku přechází na kupujícího automaticky, jakmile smlouva o prodeji nabude účinnosti (tj. v den podpisu kupní smlouvy, pokud není dohodnuto jinak). To platí pro veškerý movitý majetek, pohledávky a práva z pracovněprávních vztahů. Naproti tomu nemovitosti a práva duševního vlastnictví podléhající registraci se převádějí okamžikem jejich registrace u katastrálního úřadu, případně u Úřadu průmyslového vlastnictví.
 

Závazky

 
Obecně platí, že s prodejem se převádějí všechny závazky související s částí podniku, i když o nich prodávající a/nebo kupující v době prodeje neví.
 
Jak bylo uvedeno výše, to se podle většinového názoru netýká případných veřejnoprávních závazků (např. daní, cla atd.) Daňové a celní závazky, případně i jiné veřejnoprávní závazky prodávajícího, se nepovažují za závazky související s podnikem a jako takové zůstanou prodávajícímu.
 
Na rozdíl od formy prodeje aktiv, není k převodu závazků nutný souhlas věřitelů.
 
Jako důležitý bod je třeba vzít v úvahu, že prodávající části podniku ze zákona ručí za splnění závazků, které na kupujícího přešly s částí podniku.
 

Smlouvy

 
Smluvní práva a povinnosti se automaticky převádějí na základě výše popsaných zásad. Podrobnou kontrolou by mělo být zjištěno, zda příslušné smlouvy neobsahují práva na ukončení smlouvy, pro něž by takový převod mohl být spouštěcí událostí, např. ustanovení o změně kontroly nebo podobná ustanovení, jejichž cílem je "personalizace" smlouvy. Takové ustanovení by vyvolaly právo na ukončení smlouvy (obecná ustanovení zakazující postoupení smlouvy by nebyly porušeny, protože k převodu dochází ze zákona).
 

Práva duševního vlastnictví

 
Práva duševního vlastnictví spojená s podnikem se obecně převádějí, pokud by převod nebyl v rozporu s platnými licenčními smlouvami. Jak bylo uvedeno výše, pokud tato práva podléhají registraci (ochranné známky), přechází vlastnické právo k nim až po registraci u Úřadu průmyslového vlastnictví.
 

Zaměstnanci

 
Zaměstnanci části podniku automaticky přecházejí na kupujícího ze zákona. Jakékoli smluvní ustanovení, které se snaží takový převod obejít, je neplatné. Kromě toho se v období před prodejem i po něm uplatní obecná ustanovení pracovního práva (včetně pravidel týkajících se hromadného propouštění a povinností Společnosti informovat své zaměstnance a projednávat s nimi jejich žádosti), takže je třeba pečlivě zvážit jakékoli změny týkající se zaměstnanců.
 

Práva věřitelů

 
Věřitelé jsou oprávněni podat námitku u soudu, pokud prodej podniku "nepochybně ztíží" věřiteli vymáhání jeho konkrétní pohledávky. Na základě toho může soud rozhodnout, že převod závazků prodávajícího na kupujícího není ve vztahu k tomuto konkrétnímu věřiteli účinný, a v takovém případě zůstane prodávající za konkrétní dluh odpovědný. Prodávající bude pak kupujícím odškodněn po úhradě takového dluhu. Věřitel je oprávněn podat námitku do 60 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o podkladové transakci, nejpozději však do 6 měsíců ode dne zápisu převodu do obchodního rejstříku. Jinými slovy, prodávající si nemůže být jistý, že převedl všechny své závazky dříve než 6 měsíců po zápisu převodu. Důležité však je, že úspěšná námitka nemá žádný vliv na platnost samotné kupní smlouvy.
 

Obecné právní úvahy

 
Dále poukazujeme na několik konkrétních oblastí, které na základě našich znalostí o současné situaci Společnosti doporučujeme zvážit v souvislosti s uvažovaným prodejem Zařízení.
 

Souhlas úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 
Podle českých předpisů o ochraně hospodářské soutěže by prodej Zařízení, ať už formou prodeje aktiv nebo formou prodeje části podniku, mohl splňovat podmínky pro povinné oznámení transakce českému úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za účelem jejího schválení, pokud by byly splněny určité prahové hodnoty čistého obratu Společnosti a kupujícího. Dle našich informací údaje o obratu Společnosti naznačují, že by tyto prahové hodnoty mohly být splněny (Transakce podléhá schválení úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v případě, že celkový čistý obrat jejích účastníků dosažený na území České republiky za poslední účetní období přesáhne 1.500.000.000 Kč (cca 60.000 .000 EUR) a alespoň dva z účastníků dosáhli čistého obratu alespoň 250.000.000 Kč každý (přibližně 10.000.000 EUR) nebo obrat připadající na převáděnou část podniku je vyšší než 1.500. 000.000 Kč (přibližně 60.000.000 EUR) a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený dalším účastníkem je vyšší než 1.500.000.000 Kč (přibližně 60.000.000 EUR)).
 

Živnostenské a jiné správní licence

 
V České republice potřebuje každý podnikatel všeobecné živnostenské oprávnění. To je často doplněno specifickými oprávněními v závislosti na povaze podnikání. Úřední živnostenská a podnikatelská oprávnění jsou zpravidla nepřenosná. V důsledku toho si musí kupující před uskutečněním prodeje obstarat nová oprávnění k provozování části podniku. Přezkoumání všech stávajících úředních licencí, které společnost vlastní, by mělo identifikovat případné povinnosti společnosti a kupujícího ve vztahu k živnostenským úřadům v souvislosti s uvažovanou transakcí.
 

Živnostenské a jiné správní licence

 

Povolení a licence v oblasti životního prostředí

 
Obecně platí, že jakékoliv environmentální povolení nebo licence, které Společnost vlastní, nepřecházejí na kupujícího spolu se Zařízením, pokud to výslovně neumožňují příslušné právní předpisy vztahující se na konkrétní licenci nebo povolení (například podle českých právních předpisů by v případě převodu majetku, pro jehož provoz byly licence a povolení vydány, přešla na kupujícího povolení ke znečišťování ovzduší a povolení k nakládání s vodami (čerpání, likvidace odpadních vod atd.)). Kupující Zařízení by měl přesto povinnost oznámit příslušným regulačním orgánům skutečnost, že tato povolení přešla. Upozorňujeme, že pro přechod povolení mohou platit další podmínky. Naproti tomu povolení k nakládání s nebezpečnými odpady, která by mohla mít v souvislosti se svou podnikatelskou činností i Společnost zpravidla neprocházejí, a kupující by musel o takové povolení požádat před uzavřením transakce.
 
Upozorňujeme, že v současné době nám není známo, jaká povolení a licence v oblasti životního prostředí Společnost vlastní, a nemůžeme tedy potvrdit, zda tato povolení a licence přejdou či nepřejdou na kupujícího, ani zda bude mít Společnost v souvislosti se zamýšlenou transakcí nějaké konkrétní povinnosti. Proto je toto další oblast, kterou by bylo třeba prověřit.
 
Navíc v případě, že by Společnost obdržela nějaké veřejné záruky s ohledem na environmentální rizika nebo znečištění pozemku, by bylo třeba ověřit platnost a převoditelnost těchto záruk s ohledem na uvažovanou transakci.
 

Souhlasy financujících bank

 
Prodej aktiv nebo prodej části podniku Společnosti by musel být pečlivě zvažován s ohledem na případné nevyřešené závazky Společnosti nebo jejích přidružených společností vyplývající z platné finanční dokumentace.
 
Jak již bylo zmíněno, finanční (a jiná) smluvní dokumentace může obsahovat ustanovení umožňující protistraně uplatnit různá práva (včetně práva na ukončení smlouvy) v případě převodu aktiv tvořících Zařízení jedním ze způsobů uvedených v tomto článku.
 

Splnění podmínek veřejné podpory

 
V případě, že Společnost využila program veřejné podpory, jako jsou programy investičních pobídek, může být stále povinna plnit určité závazky, které přijala výměnou za poskytnutí takové veřejné podpory. Typicky takové závazky zahrnují povinnost vytvořit a udržet určitý počet nových pracovních míst nebo zřízení věcného předkupního práva s ohledem na majetek (typicky pozemky) nakoupený se slevou od státu nebo obcí, nebo zaplacení plné (nediskontované) ceny za pozemek v případě, že nebudou dodrženy dohodnuté podmínky veřejné podpory. Důrazně doporučujeme podrobně prověřit veškerou dokumentaci k veřejné podpoře s ohledem na identifikaci případných závazků Společnosti nebo jejích přidružených společností v tomto ohledu.
 

Daňové otázky v případě prodeje aktiv a prodeje podniku v České republice

 
Jak je uvedeno výše, níže uvedené daňové dopady jsou obecné povahy a jejich revize by měla být provedena na základě řádného přezkoumání finanční a daňové situace společnosti a struktury aktiv, které jsou předmětem zamýšlené transakce.
 

Prodej aktiv

 
Prodej aktiv obecně nevede k převodu daňových závazků nebo jiných závazků vyplývajících z veřejného práva (např. závazků vůči celním orgánům nebo orgánům sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění), pokud není dále uvedeno jinak.
 
Daň z příjmů právnických osob
 
Výnosy z prodeje majetku představují příjem zdanitelný sazbou 19 % ( sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 21 % platí pro rok 2008, 20 % pro rok 2009 a 19 % pro rok 2010 a následující roky). Od tohoto příjmu by se pro účely zdanění odečetly daňové zůstatkové hodnoty (tj. vstupní ceny snížené o kumulované daňové odpisy) majetku. Kapitálová ztráta vzniklá z prodeje majetku je obecně daňově uznatelná. Daňové odpisy majetku, který je předmětem prodeje, lze (na úrovni Společnosti) uplatnit pouze ve snížené sazbě (50 %) v roce, kdy k prodeji došlo.
 
U aktiv, které ze zákona nepodléhají daňovým odpisům (např. pozemky nebo pohledávky), by se pro účely zdanění od výnosů (příjmů) z prodeje odečetla pořizovací cena. U těchto aktiv nelze odečíst kapitálovou ztrátu. Rovněž taková kapitálová ztráta vzniklá ve vztahu k jednomu takovému konkrétnímu aktivu nemůže být kompenzována kapitálovým ziskem vzniklým ve vztahu k jinému aktivu.
 
Daňová ztráta (odložená daňová pohledávka), pokud existuje, nemůže být převedena na kupujícího a zůstala by Společnosti jako prodávajícímu aktiv.
 
Daň z přidané hodnoty
 
Prodej aktiv, ke kterému dochází na území České republiky, obecně podléhá dani z přidané hodnoty ("DPH") ve výši 21 %.
 
Tuto DPH je kupující oprávněn získat zpět za předpokladu, že jsou na jeho straně splněny obecné podmínky pro vrácení DPH.
 
Upozorňujeme, že existuje riziko, že finanční úřady mohou překvalifikovat prodej aktiv na prodej části podniku (který je osvobozen od DPH - viz níže). To by mělo za následek nesprávné uplatnění DPH ze strany Společnosti jako prodávajícího a odmítnutí vrácení nesprávně uplatněné DPH ze strany daňových orgánů na straně kupujícího.
 
Dotace, investiční pobídky atd.
 
Jak již bylo uvedeno v oddíle 4 písm. e), v případě, že se Společnost účastní (nebo v minulosti účastnila) dotačního programu, programu investičních pobídek nebo jiného podobného ujednání bez ohledu na jeho přesnou povahu ("dotační program"), mělo by být před uskutečněním transakce důkladně prověřeno, zda prodej aktiv nemůže (1) způsobit, že Společnost ztratí nárok na výhody vyplývající z dotačního programu, a to jak do budoucna, tak i zpětně, a/nebo (2) vystavit Společnost riziku sankcí v tomto ohledu.
 
Mezinárodní aspekty
 
V případě prodeje aktiv jinému než českému subjektu se na výnosy z prodeje Společnosti může (1) vztahovat srážková daň a (2) Společnost může být povinna podat daňové přiznání v zahraničí, a to v závislosti na jurisdikci i na příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění.
 
Majetkové daně
 
Budoucí závazky k majetkovým daním související s položkami majetku, které jsou předmětem prodeje, by přešly na kupujícího. To se týká např. silniční daně u vozidel nebo daně z nemovitostí (daň z nemovitostí jako daň ukládaná vlastníkovi nemovitosti je odlišná od daně z převodu nemovitostí, která je ukládána prodávajícímu nemovitosti při jejím převodu) u pozemků a staveb. Jak již bylo uvedeno, daňové povinnosti z minulosti by zůstaly Společnosti.
 

Prodej části podniku

 
Prodej části podniku má obecně stejné daňové důsledky jako prodej aktiv. Níže se proto vyjádříme pouze k těm otázkám, které činí rozdíl mezi daňovým režimem prodeje části podniku a prodejem aktiv.
 
Daň z příjmů právnických osob
 
Režim prodeje části podniku umožňuje kompenzaci kapitálových zisků a kapitálových ztrát dosažených v souvislosti s konkrétním aktivem i v takových případech, kdy to režim prodeje aktiv neumožňuje (např. kapitálová ztráta dosažená prodejem konkrétního pozemku může být kompenzována kapitálovým ziskem dosaženým prodejem jiného pozemku).
 
V důsledku toho je celková kapitálová ztráta vzniklá při prodeji části podniku daňově relevantní.
 
Daň z přidané hodnoty
 
Podle českého zákona o DPH se prodej části podniku nepovažuje ani za dodání zboží, ani za poskytnutí služby. Proto nepodléhá DPH.
 
Ze zákona se kupující, pokud je rezidentem v České republice, který pořizuje část podniku pro účely podnikání, stává plátcem DPH dnem pořízení.
 
Upozorňujeme, že riziko reklasifikace, jak bylo popsáno výše v souvislosti s DPH uplatňovanou při prodeji aktiv, existuje i v rámci této formy, pouze v opačném gardu. Daňové orgány mohou překlasifikovat prodej části podniku na prodej aktiv (podléhajícího DPH); v důsledku toho by se osvobození od DPH na straně prodávajícího (Společnosti) stalo nesprávným a daňové orgány by mohly Společnosti vyměřit dodatečnou DPH. Toto riziko by však mělo být relativně nízké (důvodem je skutečnost, že Zařízení jako celek (které je podle našeho chápání předmětem obchodu) by mělo být spíše klasifikováno jako část podniku než jako aktivum).
 

Přehled základních výhod a nevýhod běžných akvizičních struktur v České republice

 

 Prodej aktivProdej aktivProdej části podnikuProdej části podniku
VýhodyNevýhodyVýhodyNevýhody
Převod závazkůK automatickému převodu závazků nedochází.Závazky, které nesouvisejí s částí podniku, neprojdou.Přecházejí pouze závazky (známé či neznámé) spojené s částí podniku.
Stávající právní úprava.Neexistuje žádná zvláštní právní úprava převodu souhrnu věcí, včetně potenciálně i smluv a závazků. Použití smluv se řídí jednotlivými převáděnými věcmi.Smlouva o prodeji (části) podniku - § 476 a násl. občanského zákoníku.
Účast třetích (smluvních) stranNezbytná účast třetích stran (protistran smluv, které budou převedeny spolu se Zařízením) v procesu převodu příslušných smluv na kupujícího Zařízení.Aktivní účast třetích stran není vyžadována.Možná práva na vypovězení stávajících smluv
Vymezení předmětu převoduNutnost identifikovat všechny jednotlivé položky, které mají být převedeny, existuje riziko, že opomenuté položky nebudou převedeny. Jednotlivé položky nemusí být pro účely převodu konkrétně identifikovány (postačí identifikace části podniku, která je předmětem převodu).Nutnost identifikovat část podniku, která je předmětem převodu. To je však méně zatěžující než identifikace všech jednotlivých položek/aktiv, které mají být převedeny.
Schválení převodu úřadem pro ochranu hospodářské soutěžeNutnost požádat o schválení převodu v případě překročení zákonných limitů.Nutnost požádat o schválení převodu v případě překročení zákonných limitů.
Schválení valnou hromadou a schválení jinými orgány SpolečnostiSchválení převodu valnou hromadou Společnosti se nevyžaduje.Potřebná korporátní schválení ze strany kupujícího Zařízení budou záviset na jeho korporátní struktuře a požadavcích vyplývajících z jeho stanov/společenské smlouvy.Ze zákona je nutný předchozí souhlas valné hromady Společnosti (a kupujícího, pokud je českou korporací) s převodem.
Prodej části podniku Společnosti musí být zapsán v českém obchodním rejstříku.
Přechod zaměstnanců na kupujícíhoVysoká pravděpodobnost, že zaměstnanci Společnosti, jejichž pracovní poměr souvisí s provozem Zařízení, přejdou ze zákona na kupujícího Zařízení.Zaměstnanci Společnosti pracující v Zařízení automaticky přechází na kupujícího ze zákona.
Riziko reklasifikace - DPHMožné riziko překvalifikování prodeje aktiv na prodej části podniku s dopadem na možnost kupujícího získat zpět DPH připadající na kupní cenu.
Daňová uznatelnost kapitálových ztrátV závislosti na struktuře aktiv, které jsou předmětem transakce, může dojít k neodčitatelnosti kapitálových ztrát vzniklých v souvislosti s určitým aktivem (např. pozemky nebo pohledávky).Na rozdíl od režimu prodeje aktiv by v tomto režimu měly být odečitatelné všechny kapitálové ztráty.
 
Pro více informací nás kontaktujte na:
 
JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.
 
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
 
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
 
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.

Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.

 

Comments are closed.