Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance a firemní lékař

Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele při zajištění pracovnělékařských služeb pro zaměstnance. Firemní lékař

 


 

Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele při zajištění pracovnělékařských služeb pro zaměstnance. Firemní lékař

 
Zajištění poskytování pracovnělékařských, a dalších souvisejících služeb pro své zaměstnance je jednou ze zákonných povinností každého zaměstnavatele. Právní úprava konkrétních povinností zaměstnavatelů je upravena v několika zákonech, konkrétně zejména v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“), v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („zákon o specifických zdravotních službách“) a v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů („zákon o ochraně veřejného zdraví“). V posledních několika letech proběhlo několik novelizací výše zmíněných zákonů, zejména velká novela zákona o specifických zdravotních službách v roce 2017. Roztříštěná a komplikovaně formulovaná právní úprava vede k nejasnostem, jaké lékařské služby jsou vlastně zaměstnavatelé ze zákona povinni svým zaměstnancům zajistit, případně jak je to s úhradou nákladů těchto pracovnělékařských služeb. Níže přinášíme obecný přehled povinností zaměstnavatel ve vtahu ke zdravotnímu stavu svým zaměstnanců, a dále přehled jednotlivých pracovnělékařských služeb, jejichž zajištění je zákonnou povinností každého zaměstnavatele, a to zejména prostřednictvím závodního lékaře.
 

Kategorizace prací


 
Pro účely poskytování pracovně lékařských služeb se jednotlivé práce zařazují do kategorií. Zákon o ochraně veřejného zdraví a na něj navazující vyhláška č. 432/2003 Sb. stanoví přesné podmínky pro zařazování prací do jednotlivých kategoriích podle toho, jak velká je pravděpodobnost zdravotních rizik při výkonu dané práce. Čím vyšší kategorie (1. – 4.), tím se zvyšuje riziko případného pracovního úrazu zaměstnance, a o to širší rozsah povinností zaměstnavatele ve vztahu k těmto zaměstnancům.
 
Každý zaměstnavatel je povinen kategorizovat práce, které jeho zaměstnanci na pracovišti vykonávají, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce. Kategorizace prací je jednak nástrojem pro samotného zaměstnavatele, aby byl schopen řádně zajistit pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, a jednak nástrojem dozorujících orgánů (zejm. orgány BOZP a orgány ochrany veřejného zdraví), které díky ní získávají informace o tom, jak rizikové je pracoviště konkrétního zaměstnavatele.
 
Práce se kategorizují dle výskytu a množství rizikových faktorů při typické pracovní směně zaměstnance, stanovených ve vyhlášce 432/2003 Sb., zejména hygienické limity prachu, hluku, vibrací, fyzická zátěž, zátěž teplem či chladem, pracovní poloha, psychická zátěž apod. do následujících kategorií:

KategorieVliv na zdravíPřekračování hygienických limitů Příklad
1. kategorie
„práce bezrizkové“
Velmi nepravděpodobný nepříznivý vliv na zdravíNejsou překračoványAdministrativní práce v kanceláři
2. kategorie
„práce s mírnými riziky“
Nepříznivý vliv na zdraví jen ve výjimečných případech, zejména pak u citlivých jedincůNejsou trvale překračovány, kritéria jsou stanoveny v Příloze č. 1 vyhlášky 432/2003 Sb. Práce spojené s manipulací s břemeny (30 – 50 kg u mužů a 15 – 20 kg u žen), práce v nuceném pracovním templu, v nepřirozených polohách.
2. (riziková) kategorie
„práce s riziky“
Práce 2. kategorie, u kterých orgán veřejného zdraví rozhodl, že jde o práci rizikovou, přičemž ještě nejde o práci, kterou lze zařadit do 3. kategorie Nejsou trvale překračovány limity rozhodné pro zařazení do 3. kategorie, přesto se orgán ochrany veřejného zdraví domnívá, že k poškození zdraví zaměstnance by mohlo dojítJakákoli práce 2. kategorie, o které orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne, že je riziková
3. kategorie
„práce rizikové“
Nepříznivý vliv na zdraví je pravděpodobný, jedná se o práce, u kterých se opakovaně vyskytují nemoci z povolání či nemoci související s pracíJsou trvale překračovány hygienické limity a je nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky a další opatřeníSvářeč, noční vrátný, skladník, truhlář
4. kategorie
„práce vysoce rizikové“
Vysoké riziko ohrožení zdravíJsou trvale překračovány hygienické limity a je ani využitím osobních ochranných pracovních prostředků a dalších opatření nelze toto riziko zcela snížit Zejm. práce ve velkém hluku, ve vysoce prašném prostředí, spojené s přenosem značných vibrací na ruce, v extrémním horku nebo práce v chemických a biologických laboratořích
 
Zaměstnavatel sám rozhoduje o zařazení prací do 1. kategorie, a své rozhodnutí nikomu neoznamuje. O zařazení prací do 2. kategorie rozhoduje rovněž zaměstnavatel, a toto své rozhodnutí oznamuje oznámit krajské hygienické stanici, která návrh posoudí a schválí, případně rozhodne, že práci zařazuje do vyšší kategorie. Zařazení prací do 2. rizikové kategorie, 3. kategorie a 4. kategorie rozhoduje krajská hygienická stanice na návrh zaměstnavatele.
 

Povinnosti zaměstnavatele


 
Zaměstnavatel je ze zákona povinen zajišťovat pro své zaměstnance pracovnělékařské služby. Pracovnělékařské služby definuje zákon o specifických zdravotních službách v § 53 jako „zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami, a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce.“
 
V praxi se jedná o dvě hlavní oblasti, a to o lékařské prohlídky zaměstnanců v zákonném rozsahu, a dále o poskytování lékařského poradenství a dohledu zaměstnancům.
 
V souladu s § 54 zákona o specifických zdravotních službách mohou pracovnělékařské služby poskytovat poskytovatelé služeb v oboru pracovní lékařství, případně poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství (tj. obvodní lékaři).
 
Zaměstnavatel (včetně OSVČ) je povinen uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb vždy, pokud má alespoň jednoho zaměstnance. Tato smlouva musí specifikovat, v jakých kategoriích (srov. výše) jsou zařazeny práce vykonávané zaměstnanci pro daného zaměstnavatele a dále obsahovat rozsah, v jakém jsou pracovnělékařské služby daným poskytovatelem poskytovány, povinnosti poskytovatele, povinnosti zaměstnavatele, způsob stanovení ceny za provedené služby a dobu trvání smlouvy. Pokud má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb ještě z doby před 1.4.2012 (tj. před účinností zákona o specifických zdravotních službách), a tato smlouva obsahuje veškeré náležitosti uvedené výše, není nutné uzavírat smlouvu novou.
 
Smlouva s poskytovatelem pracovnělékařských služeb (závodní lékař) je klíčový dokumentem také pro stanovení rozsahu pracovnělékařských služeb, které jsou u daného zaměstnavatele jeho zaměstnancům zajišťovány. Nemusí být totiž nezbytně poskytovány všechny pracovnělékařské služby vymezené zákonem, ale jen ty, které jsou relevantní vzhledem k bezpečnostním a zdravotním rizikům na pracovištích konkrétního zaměstnavatele.
 
Zaměstnavatel může, jde-li o práce zařazené do první kategorie a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny speciálním právním předpisem, zajišťovat pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u obvodního lékaře zaměstnance (event. osoby ucházející se o zaměstnání). Toto ovšem nezbavuje zaměstnavatele povinnosti uzavřít smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb o poskytování zbývajících pracovnělékařských služeb, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, tedy zejm. o poskytování lékařského poradenství a dohledu zaměstnancům.
 

Hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců – pracovnělékařské prohlídky. Závodní lékař


 
Nejrozsáhlejší oblastí zajišťování ochrany zdraví zaměstnanců (event. uchazečů o to být zaměstnanci) je pravidelné hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců, které se provádí prostřednictvím tzv. pracovnělékařských prohlídek u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým má daný zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, tj. závodním lékařem.
 
Pracovnělékařské prohlídky může provádět i obvodní lékař zaměstnance, a to na žádost zaměstnavatele a pouze v případě, že zaměstnanec vykonává práci zařazenou do první kategorie, a že zákon pro tento druh práce nevyžaduje žádné speciální podmínky zdravotní způsobilosti.
 
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o specifických zdravotních službách rozlišuje pět druhů pracovnělékařských prohlídek:
 

1. Vstupní prohlídka


 
Účelem vstupní prohlídky je zjistit zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání zejména před vznikem jeho pracovního poměru u konkrétního zaměstnavatele, a dále též před vznikem poměru obdobného poměru pracovnímu (zejm. služební poměr), a jedná-li se o práci rizikovou, práci pro kterou jsou stanoveny specifické podmínky zdravotní způsobilosti (zejm. práce v noci, práce se zvýšenou psychickou zátěží), nebo pokud má zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání, provádí se vstupní prohlídka i tehdy, má-li být uzavřena dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr.
 
Zaměstnanec je povinen vstupní prohlídku podstoupit také v případě, že dojde ke změně druhu práce, kterou u zaměstnavatel vykonává, či v případě, že je převeden na jinou práci, pokud touto změnou dojde ke změně pracovních podmínek oproti dosavadní pracovní pozici zaměstnance.
 
Dle § 59 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách hradí vstupní prohlídku zaměstnavatel pouze v případě, že je uchazeč na pracovní místo přijat, v opačném případě si vstupní prohlídku hradí zaměstnanec sám. Toto ustanovení lze vyloučit uzavřením dohody mezi zaměstnavatelem a uchazečem o úhradě vstupní prohlídky. Zaměstnavatel hradí vstupní prohlídku všech uchazečů tam, kde se jedná o práci, která má být zaměstnancem vykonávána v noci (tzv. noční práce, kterou je dle zákoníku práce každá práce vykonávaná zaměstnancem v době mezi 22:00 a 6:00).
 

2. Periodická prohlídka


 
Periodické prohlídky jsou pravidelné prohlídky prováděné v době trvání pracovního poměru zaměstnance. Smyslem je preventivně sledovat zdravotní stav zaměstnanců, rozpoznat jeho změny způsobilé ohrozit zdraví daného zaměstnance či jeho okolí. Intervaly, v jakých je zaměstnanec povinen se periodickým prohlídkám podrobit záleží vždy na kategorii vykonávané práce (srov. níže) a věku zaměstnance, případně také dle míry rizika ohrožení zdraví při výkonu dané práce. Jiný právní předpis může stanovit pro konkrétní práci intervaly periodických prohlídek odlišně (např. zdravotní způsobilost řidičů z povolání, srov. tabulku níže).
 
Periodické prohlídky jsou v zásadě prováděny u zaměstnanců v pracovním poměru, tj. u těch, kteří pracují pro zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy, ale nelze je vyloučit ani u zaměstnanců s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel po zaměstnanci periodickou prohlídku požaduje, přestože jde o zaměstnance vykonávajícího práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo o případy, kdy zaměstnanec opakovaně vykonává práce stejného druhu sice na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale po dobu, která přesahuje délku zákonných intervalů stanovených pro periodické prohlídky.
 
Periodickou prohlídku hradí vždy zaměstnavatel.
 
Intervaly periodických prohlídek dle kategorie práce a věku zaměstnance:
 

  
1. kategorie1 x za 6 let u zaměstnance do 49 let věku
1 x za 4 roky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku
2. kategorie1 x za 4 roky u zaměstnance do 49 let věku
1 x za 2 roky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku
3. kategorie1 x za 2 roky bez ohledu na věk zaměstnance
4. kategorie1 x ročně bez ohledu na věk zaměstnance
 
Pokud jde o zaměstnance zařazeného ve 2. kategorii, kteří vykonávají práci, při níž je dán některý z rizikových faktorů ohrožení zdraví uvedený v příloze č. 2 k vyhlášce č. 79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o specifických zdravotních službách, jsou povinni absolvovat periodickou prohlídku 1 x za 4 roky u zaměstnance do 49 let věku, a 1 x za 2 roky u zaměstnance, který dovršil 50 let věku.
 
Zaměstnanci pracující v noci musí podstoupit periodickou prohlídku alespoň 1 x za 2 roky bez ohledu na věk, či kategorii práce. Řidiči z povolání jsou povinni podrobit se lékařské (periodické) prohlídce alespoň 1 x za 2 roky, pokud nejsou starší 49 let, a následně vždy alespoň 1 x za rok.
 
V případě, že je možné konkrétního zaměstnance posuzovat podle více výše uvedených kritérií, periodická prohlídka musí být provedena v té nejkratší lhůtě stanovené podle těchto kritérií.
 

3. Mimořádná prohlídka


 
Mimořádná prohlídka má zjistit zdravotní stav zaměstnance v případě důvodného podezření, že došlo ke ztrátě nebo změně jeho zdravotní způsobilosti k práci, nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika u již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek (srov. výše rizikové faktory u kategorizace prací).
 
Provádí se zejména na žádost předloženou zaměstnavatelem, ať už z vlastní iniciativy zaměstnavatele, nebo na základě podnětu zaměstnance. Dále může být mimořádná prohlídka nařízena také v rámci kontroly prováděné u zaměstnavatele orgánem ochrany veřejného zdraví.
 
Zaměstnavatel je povinen vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku vždy, když o to zaměstnanec požádá.
 
U vstupní, periodické a mimořádné prohlídky se vždy zjišťuje zdravotní stav a způsobilost zaměstnance ve vztahu k vykonávané práci, a vždy se vydává lékařský posudek.
 

4. Výstupní prohlídka


 
Účelem výstupní prohlídky je zjistit zdravotní stav zaměstnance v době ukončení výkonu dané práce, zejména pak s ohledem na zjištění, zda u zaměstnance nenastaly takové změny zdravotního stavu, u kterých lze usuzovat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.
 
Výstupní prohlídka se provádí pouze u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou do kategorie druhá rizikové, třetí či čtvrté, či v případě, že u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají.
 
Není vydáván lékařský posudek, ale pouze potvrzení o provedení výstupní prohlídky
 

5. Následná prohlídka


 
Následná prohlídka je legislativní zkratkou pro lékařskou prohlídku prováděnou po skončení rizikové práce, tj. po tom, co byl zaměstnanec vykonávající práci zařazenou do druhé rizikové, třetí či čtvrté kategorie přeřazen na jinou práci, zařazenou do nižší, či do nerizikové kategorie, tj. druhé či první kategorie.
 

Noční práce


 
Zaměstnavatel musí zajistit, že zaměstnanec bude vyšetřen lékařem před zařazením na noční práci (tj. práci vykonávanou od 22:00 do 6:00), a dále že bude pravidelně (periodická prohlídka) podle potřeby, nejméně však 1 x ročně, a kdykoli během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá (mimořádná prohlídka) znovu lékařem vyšetřen, aby byly včas odhaleny případné změny jeho zdravotního stavu, které by mohly souviset se zařazením zaměstnance na noční práci. Toto vyšetření provádí lékař, který má se zaměstnavatelem smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. V tomto případě nemůže prohlídku provést obvodní lékař zaměstnance, neboť noční práce je vždy zařazena minimálně do kategorie druhé v rizikovosti práce. Úhrada všech výše uvedených lékařských prohlídek u zaměstnance, který je zařazen na noční práci, je povinností zaměstnavatele (včetně vstupní prohlídky v případě, že zaměstnanec je teprve uchazečem, srov. výše).
 

Poradenská činnost a dohled smluvního lékaře nad výkonem práce


 
Další oblastí ochrany zdraví zaměstnanců je odborné poradenství smluvního lékaře (tj. poskytovatele, se kterým má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb). Zejména jde o poradenství v mnoha oblastech, např. v oblasti fyziologie a psychologie práce, režimu práce a odpočinku, při výstavbě a rekonstrukci pracovišť, či při zavádění nových technologií a postupů, osobních ochranných pracovních prostředků, či při přípravě pracoviště pro osoby s nějaký druhem zdravotního postižení a mnoha dalších.
 
Konečně, poslední velkou oblastí problematiky ochrany zdraví zaměstnanců je pracovnělékařský dohled lékaře, zejména pravidelný dohled na pracovištích a dohled nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení (případných) rizikových faktorů. Smluvní lékař je povinen vykonávat dohled na všech pracovištích zaměstnavatele minimálně jednou za kalendářní rok, nebo jednou za 2 kalendářní roky, pokud jsou na pracovišti vykonávány pouze práce zařazené do kategorie první.
 
Smluvní lékař dále dohlíží v zařízeních závodního stravování, a také hodnotí rizika při výkonu práce a analyzuje výskyt nemocí z povolání a pracovních úrazů. Konečně spolupracuje se zaměstnavatelem také při vypracování návrhů na odstranění zjištěných závad, např. následně po provedení kontroly u zaměstnavatele orgánem ochrany veřejného zdraví.
 

Následky zanedbávání povinností zaměstnavatele ve vztahu k ochraně zdraví zaměstnanců


 
V případě, že zaměstnavatel neplní výše uvedené povinnosti, hrozí mu uložení pokut jak ze strany orgánu ochrany veřejného zdraví, tak ze strany inspekce práce. V případě porušení povinnosti stanovené v zákoně o ochraně veřejného zdraví na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb, jedná se o správní delikt, za který lze uložit pokutu až do výše 3.000.000,- Kč (§ 92h zákona o ochraně veřejného zdraví). Zejména se jedná o nesplnění povinnosti kategorizovat pracovní místa, nezajistí vhodné pracovní ochranné pomůcky pro zaměstnance, nevysílá zaměstnance na zákonné periodické prohlídky, přidělí zaměstnanci práci v rozporu s lékařským posudkem apod.
 
V případě, že zaměstnavatel nezajistí lékařský posudek u mladistvého zaměstnance, nebo takového zaměstnance zaměstnává v rozporu s tímto lékařským posudkem, hrozí mu pokuta až do výše 2.000.000,- Kč (§ 30 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce).
 

Závěr


 
Mezi povinnosti každého zaměstnavatele patří mimo jiné uzavřít smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, která bude mít všechny zákonem stanovené náležitosti, kategorizovat práce, které jeho zaměstnanci na pracovišti vykonávají, o této kategorii informovat zaměstnance, hodnotit zdravotní stav svých zaměstnanců, event. uchazečů (tj. zajistit pravidelné lékařské prohlídky), přičemž dokud nebude mít důkaz o tom, že zaměstnanec je pro danou práci způsobilý, nesmí mu práci přidělovat. Dále musí zajišťovat poradenství a dohled smluvního lékaře nad výkonem práce a zdravotním stavem zaměstnanců.
 
Náklady na pracovnělékařské služby jdou v zásadě vždy k tíži zaměstnavatele, s výjimkou nákladů na vstupní prohlídky uchazečů o pracovní místo, kteří na toto pracovní místo nakonec zaměstnavatelem nebyli vybráni (neexistuje-li dohoda o úhradě vstupní prohlídky), a dále nákladů při posuzování nemocí z povolání.
 
Pro více informací nás kontaktujte na:
 
JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.
 
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
 
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
 
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVIS působící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.

Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.

 

Comments are closed.