Přiznání náhrady nákladů v soudním řízení co vám soud přizná a jak se částka počítá
Náklady občanského soudního řízení nese v první fázi každý účastník sám. Právní úprava však počítá s tím, že neúspěšný účastník je povinen nahradit úspěšnému náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění jeho práva. Rozsah této náhrady se přitom nemusí shodovat s částkou, kterou klient advokátovi skutečně zaplatil, neboť soud určuje odměnu advokáta podle advokátního tarifu. Tento článek shrnuje podmínky vzniku nároku, okruh nahrazovaných nákladů a postup výpočtu, aby bylo možné náhradu odhadnout předem.
Podmínky vzniku nároku na náhradu nákladů řízení
Zásada úspěchu ve věci
Základní pravidlo obsahuje § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“): „Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ Nárok tedy předpokládá plný úspěch a týká se pouze nákladů účelně vynaložených, tedy nezbytných. Náklady, které účelné nebyly, soud nepřizná.
Při úspěchu částečném se postupuje podle § 142 odst. 2 a 3 o.s.ř.: „(2) Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
(3) I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.“
Uplatní-li se poměrné rozdělení, získá účastník náhradu pouze v rozsahu odpovídajícím míře jeho úspěchu. Výjimku podle odstavce 3 lze použít při nepatrném neúspěchu nebo tehdy, závisela-li výše plnění na znaleckém posudku či na úvaze soudu.
Předžalobní výzva
Pro žalobce v řízení o splnění povinnosti je podmínkou nároku na náhradu nákladů zaslání předžalobní výzvy protistraně podle § 142a o.s.ř.: „(1) Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
(2) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.“
Nezaslání výzvy ve stanovené lhůtě tak může vést ke ztrátě nároku na náhradu nákladů i při plném procesním úspěchu. Odstavec 2 má výjimečnou povahu a nelze se na něj spoléhat.
Žalovaný, který ve věci neuspěl, má nárok na náhradu nákladů za podmínek § 143 o.s.ř.: „Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení.“
Okruh nahrazovaných nákladů
Náklady řízení vymezuje § 137 odst. 1 o.s.ř.: „Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2."
Vztah odměny advokáta za zastupování a nákladů řízení pak upravuje odst. 2: „Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.“ Odměna za zastupování je tedy nahraditelným nákladem pouze tehdy, byl-li účastník zastoupen advokátem, notářem v rozsahu jeho oprávnění nebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
Podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. patří náhrada za DPH k nákladům řízení, jen je-li zástupcem „advokát, notář (…) nebo patentový zástupce (…), který je plátcem daně z přidané hodnoty“. Další písmena téhož ustanovení upravují případy, kdy je plátcem DPH právnická osoba, v níž advokát působí, nebo jeho zaměstnavatel. Sazbu určí soud podle § 151 odst. 2 o.s.ř. „z odměny za zastupování a z náhrad podle sazby daně z přidané hodnoty“. Základní sazba činí podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, 21 %. Je-li zástupce neplátcem DPH, náhrada za daň se k nákladům nepřipočítává.
Výpočet odměny podle advokátního tarifu
Odměnu advokáta upravuje vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“). Určující je § 1 odst. 2 AT: „Při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se klientovi přiznává rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, se výše odměny advokáta určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně, nestanoví-li tato vyhláška jinak; § 12 odst. 2 se neužije. Na to je advokát povinen upozornit klienta, jedná-li s ním o smluvní odměně.“
Soud tedy při rozhodování o náhradě nákladů nevychází z odměny sjednané ve smlouvě, nýbrž z odměny mimosmluvní. Převyšuje-li smluvní odměna odměnu mimosmluvní, rozdíl protistrana nenahrazuje a nese jej klient. Výpočet probíhá ve třech krocích.
Krok první: tarifní hodnota
Podle § 8 odst. 1 AT: „Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.“
Při žalobě o zaplacení 100 000 Kč činí tarifní hodnota 100 000 Kč, přičemž příslušenství (zejména úroky z prodlení) se do ní nezapočítává. Nelze-li hodnotu vyjádřit v penězích, použije se zvláštní ustanovení. Podle § 9 odst. 1 AT platí: „Nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč.“
Další paušální tarifní hodnoty (například 10 000 Kč, 65 000 Kč nebo 113 000 Kč) stanoví § 9 AT podle druhu věci.
Krok druhý: sazba za jeden úkon
Sazbu mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby stanoví § 7 AT:
| Tarifní hodnota | Sazba za jeden úkon |
|---|---|
| do 500 Kč | 300 Kč |
| přes 500 Kč do 1.000 Kč | 500 Kč |
| přes 1.000 Kč do 5.000 Kč | 1.000 Kč |
| přes 5.000 Kč do 10.000 Kč | 1.500 Kč |
| přes 10.000 Kč do 200.000 Kč | 1.500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1.000 Kč, o které hodnota převyšuje 10.000 Kč |
| přes 200.000 Kč do 10.000.000 Kč | 9.100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10.000 Kč, o které hodnota převyšuje 200.000 Kč |
| přes 10.000.000 Kč | 48.300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100.000 Kč, o které hodnota převyšuje 10.000.000 Kč |
Pro přehlednost uvádíme sazbu za jeden úkon přepočtenou na procenta tarifní hodnoty:
| Tarifní hodnota | Sazba za jeden úkon | Podíl z tarifní hodnoty |
|---|---|---|
| 10.000 Kč | 1.500 Kč | 15 % |
| 50.000 Kč | 3.100 Kč | 6,2 % |
| 100.000 Kč | 5.100 Kč | 5,1 % |
| 200.000 Kč | 9.100 Kč | 4,55 % |
| 500.000 Kč | 10.300 Kč | 2,06 % |
| 1.000.000 Kč | 12.300 Kč | 1,23 % |
| 10.000.000 Kč | 48.300 Kč | 0,483 % |
Příklad pro tarifní hodnotu 100 000 Kč: 1 500 Kč + 40 Kč × 90 = 5 100 Kč.
Krok třetí: počet úkonů právní služby
Odměna se násobí počtem úkonů, které advokát ve věci vykonal (§ 6 odst. 1 AT). Úkony vymezuje § 11 AT. Z nich se v nalézacím řízení nejčastěji uplatňují tyto:
- „a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb,
- d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé,
- g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny,
- k) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim,“
Za některé úkony náleží odměna ve výši jedné poloviny. Podle § 11 odst. 2 AT jde mimo jiné o
- „c) odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání, (…)
- f) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí,
- g) účast při přípravě jednání, (…)
- h) jednoduchá výzva k plnění.“
Paušální náhrada výdajů a náhrada za promeškaný čas
K odměně se přičítá náhrada hotových výdajů. Podle § 13 odst. 4 AT: „Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 450 Kč na jeden úkon právní služby.“
Náhrada za promeškaný čas činí podle § 14 odst. 3 AT, není-li dohodnuto jinak, „150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu“. Cestovní výdaje se řídí podle § 13 odst. 5 AT právními předpisy o cestovních náhradách.
Společné zastupování více osob
Při společných úkonech při zastupování více osob se odměna snižuje. Podle § 12 odst. 4 AT: „Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.“
Zvláštní úprava pro řízení zahájená na ustáleném vzoru
Pro opakovaně podávané žaloby na ustáleném vzoru obsahuje AT v § 14b odst. 1 nižší sazby: „V občanském soudním řízení,
- a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech,
- b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a
- c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení,
činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty
- do 10 000 Kč 300 Kč,
- přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 400 Kč,
- přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 700 Kč.“
Paušální náhrada výdajů činí v těchto případech podle § 14b odst. 6 písm. a) AT 100 Kč za úkon hrazený podle odstavců 1 až 3.
Soudní poplatek
Soudní poplatek je samostatnou složkou nákladů řízení, jak stanoví § 137 odst. 1 o.s.ř. U žaloby na peněžité plnění činí podle položky 1 sazebníku, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, 5 % z hodnoty předmětu řízení. Při hodnotě 100 000 Kč jde o 5 000 Kč.
Ilustrativní výpočet
Předpoklady: žaloba na zaplacení 100 000 Kč, plný úspěch žalobce, advokát je plátcem DPH.
Pro účely příkladu se předpokládají čtyři úkony:
- převzetí zastoupení,
- žaloba,
- jedno písemné vyjádření ve věci samé, a
- účast na jednání trvajícím do dvou hodin.
| Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Odměna za 4 úkony | 4 x 5.100 Kč | 20.400 Kč |
| Paušální náhrada výdajů | 4 x 450 Kč | 1.800 Kč |
| Mezisoučet | 22.200 Kč | |
| DPH 21 % | 21 % z 22.200 Kč | 4.662 Kč |
| Soudní poplatek | 5 % ze 100.000 Kč | 5.000 Kč |
| Náhrada nákladů celkem | 31.862 Kč |
DPH je v příkladu počítána z odměny a paušální náhrady výdajů, soudní poplatek je připočten bez DPH. Skutečná výše se odvíjí od počtu úkonů, místa jednání, případného cestovného a náhrady za promeškaný čas i od posouzení účelnosti soudem.
Částečný úspěch
Při částečném úspěchu soud náklady „poměrně rozdělí“ podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Zjednodušenou orientaci při žalované částce 100 000 Kč poskytuje následující přehled:
| Přiznaná částka | Úspěch | Orientační podíl účelných nákladů žalobce, který nese protistrana |
|---|---|---|
| 100.000 Kč | 100 % | 100 % |
| 90.000 Kč | 90 % | 90 %, příp. 100 % při použití § 142 odst. 3 o.s.ř. |
| 60.000 Kč | 60 % | 60 % |
| 30.000 Kč | 30 % | 30 % |
| 0 Kč | 0 % | povinnost nahradit náklady protistrany |
Přehled je pouze orientační. Soud může zvolit odlišný postup, zejména podle § 142 odst. 3 o.s.ř., nebo vyslovit, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Vedle toho může vzniknout nárok i protistrany v poměru k neúspěchu žalobce.
Případy, kdy se náhrada nepřizná nebo sníží
Smír a zastavení řízení. Podle § 146 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení „skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného“, nebo „bylo zastaveno“. Odstavec 2 stanoví: „Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).“ Ve smíru je proto nezbytné výslovně upravit náhradu nákladů.
Důvody hodné zvláštního zřetele
Podle § 150 o.s.ř.: „Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.“
Zaviněné náklady
Podle § 147 odst. 1 o.s.ř. může soud účastníku nebo jeho zástupci uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nevznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním. Podle § 151 odst. 4 o.s.ř. takové náklady nemohou být nahrazeny z jiného důvodu než podle § 147 o.s.ř.
Prokázání nákladů
Podle § 151 odst. 2 o.s.ř. soud, pokud jde o náklady, jejichž výši neurčují zvláštní předpisy, vychází z nákladů, které účastníku „prokazatelně vznikly“. Tyto náklady je proto nutné doložit.
Z judikatury
Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 23 Cdo 6000/2017, konstatoval, že rozhodování o nákladech řízení ovládá „zásada úspěchu ve věci, která je doplněna zásadou zavinění“. Zásada zavinění se podle soudu uplatní zejména při zastavení řízení podle § 146 odst. 2 o.s.ř. V posuzované věci vzala žalobkyně žalobu zpět poté, co žalovaná uznala dluh notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží náhrada nákladů, jelikož důvodně podanou žalobu vzala zpět výlučně pro chování žalované.
V usnesení sp. zn. 30 Cdo 1435/2015, se Nejvyšší soud zabýval určením poměru úspěchu při uplatnění více nároků současně. Uvedl, že je zpravidla třeba vycházet ze „vzájemného poměru tarifních hodnot“ uplatněných nároků, stanovených podle § 8 a násl. AT. V tamní věci soud určil míru úspěchu na 37 % výpočtem ((50 000 + 8 500) − 26 800) : 85 300 × 100 a v tomto poměru přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Rozhodnutí se týkalo zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhrady škody, použitý postup je však vhodnou ilustrací toho, že tarifní hodnoty určují nejen výši odměny, ale i váhu jednotlivých nároků při posuzování úspěchu.
Rozhodnutí o nákladech a plnění
Podle § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhodne soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení „bez návrhu“ v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Zvláštní návrh tedy není třeba, náklady je však nutné soudu doložit, zpravidla jejich vyčíslením s příslušnými doklady.
Příjemce plnění určuje § 149 odst. 1 o.s.ř.: „Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.“ Protistrana tedy plní přímo advokátovi. Rozdíl mezi skutečnými náklady klienta a přiznanou náhradou se vypořádává mezi klientem a advokátem podle smlouvy o poskytování právních služeb.
K lhůtě plnění stanoví § 151 odst. 6 o.s.ř.: „I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.“
V odvolacím řízení se podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně uplatní přiměřeně. Změní-li odvolací soud rozhodnutí, rozhodne podle odstavce 2 téhož ustanovení i o nákladech řízení před soudem prvního stupně.
Lze po protistraně požadovat skutečně vynaložené náklady?
Výše náhrady nákladů řízení, kterou soud přizná, se zpravidla neshoduje s částkou, kterou účastník advokátovi skutečně zaplatil. Soud totiž určuje odměnu za zastupování podle mimosmluvní odměny stanovené advokátním tarifem (§ 1 odst. 2 AT), nikoli podle smlouvy o poskytování právních služeb. Přesahuje-li sjednaná odměna odměnu tarifní, rozdíl nese klient. Přiznal-li soud například 20.000 Kč a klient zaplatil 50.000 Kč, nelze zbývající částku po protistraně vymáhat ani samostatnou žalobou o náhradu škody.
Důvodem je procesní povaha tohoto nároku. Právo na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká až pravomocným rozhodnutím soudu. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3403/2012, uvedl, že povinnost hradit náklady řízení „vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno … se vedle toho náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu“. Dodal přitom, že „řečené platí bez zřetele k tomu, zda částka přiznaná plně úspěšnému účastníku řízení na náhradě nákladů řízení je nižší, než částka, kterou na těchto nákladech skutečně zaplatil“. Obdobně v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1773/2011, Nejvyšší soud uzavřel, že nárok na úhradu další odměny zaplacené advokátovi „nevyplývá z žádného předpisu“ a že se účastník nemůže domáhat další náhrady nákladů řízení „ani z titulu odpovědnosti za škodu“. K témuž závěru se Nejvyšší soud přihlásil jako k ustálené rozhodovací praxi také v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3752/2018. Starší z uvedených rozhodnutí vychází z dřívější úpravy tarifu, závěr o povaze nároku se však nezměnil.
Nesouhlasí-li účastník s výší přiznané náhrady, je mu určen opravný prostředek proti nákladovému výroku. Je však třeba počítat s tím, že přípustnost opravných prostředků proti rozhodnutí o nákladech řízení je omezena. Výjimky z uvedené zásady může zakládat jen zvláštní zákon. Příkladem je § 31 zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož náhrada škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem zahrnuje účelně vynaložené náklady řízení, a to jen tehdy, nemohl-li je poškozený uplatnit podle procesních předpisů nebo nebyly-li mu již přiznány. Ani zde se přitom výše odměny za zastupování neurčuje podle smlouvy, ale podle mimosmluvní odměny. Z praktického hlediska je proto vhodné, aby klient již při uzavírání smlouvy o poskytování právních služeb věděl, jaká část sjednané odměny bude pravděpodobně nahraditelná a jaký rozdíl ponese sám.
Závěr
Procesní úspěch sám o sobě nezakládá nárok na náhradu všech nákladů, které účastník vynaložil. Soud přiznává pouze náklady účelné a odměnu advokáta určuje podle advokátního tarifu, nikoli podle smlouvy, přičemž případný rozdíl nese klient. Z hlediska praxe je proto rozhodující, aby žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění nejméně 7 dnů před podáním žaloby a aby byla náhrada nákladů výslovně upravena ve smíru. Při respektování těchto podmínek lze výši náhrady předem odhadnout.
Pro více informací nás kontaktujte na:
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.
