• Čeština
  • English
  • Deutsch
  • Español
  • Русский
  • 中文 (中国)
  • Türkçe
  • Français

Identifikace a registarce skutečného majitele (UBO)

Klíčové aspekty zákona o evidenci skutečných majitelů z hlediska identifkakce a registrace skutečného majitele



Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o evidenci skutečných majitelů“), ve znění účinném od 1. října 2022, byl přijat za účelem správné implementace AML směrnice EU. Předchozí česká právní úprava byla totiž Evropskou komisí vyhodnocena jako nesprávná, a proto bylo proti České republice zahájeno řízení o porušení povinnosti. Současný zákon tak byl přijat, aby uvedl českou legislativu do souladu s požadavky EU, předešel hrozícím sankcím a zvýšil transparentnost vlastnických struktur.

Dalším důvodem, kterým vláda odůvodnila potřebnost novely zákona o evidenci skutečných majitelů, je snížení administrativní zátěže, a to především vůči nově dotčeným subjektům, které řádně plnily své povinnosti podle stávající úpravy a dále vůči subjektům s novou evidenční povinností, a to za pomoci nástroje automatického průpisu z jiných rejstříků.

Posledním důvodem změny evidence skutečných majitelů je větší transparentnost organizací, která je klíčová při posuzování rizikovosti a důvěryhodnosti právnických osob.

Změny v evidenci skutečných majitelů

Značnou proměnou projde zejména část o vymezení skutečného majitele. Novela již nepočítá s rozlišením mezi tzv. koncovým příjemcem a osobou s koncovým vlivem, neboť právě toto členění je České republice Evropskou komisí z důvodu nadbytečnosti vyčítáno.

Vládní návrh novely zákona o evidenci skutečných majitelů též zúžil počet výjimek z evidenční povinnosti dle § 7 zákona o evidenci skutečných majitelů, nově tedy své skutečné majitele budou muset v evidenci uvádět také odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, společenství vlastníků jednotek, okresní a regionální komory, politické strany a hnutí, církve a náboženské společnosti a v poslední řadě také honební společenstva. V návaznosti na tyto změny musela projít novelizací i velká část dalších ustanovení, která s těmito instituty souvisí a muselo v nich dojít k terminologickým a logickým změnám.

Koncový příjemce

Ustanovení § 3 zákona o evidenci skutečných majitelů, jež upravovalo definici koncového příjemce, se zcela ruší. Dosavadní rozlišování skutečných majitelů na koncové příjemce a osoby s koncovým vlivem novela zákona již neuplatňuje. Skuteční majitelé se tedy budou dělit pouze na jednak přímé či nepřímé a jednak materiální (podle § 4 zákona o evidenci skutečných majitelů ve znění návrhu), náhradní (podle § 5 zákona o evidenci skutečných majitelů) či formální (podle § 6 zákona o evidenci skutečných majitelů).

V praxi tak podle novely již nebude v pozici skutečného majitele bez dalšího manžel společníka s relevantně velkým podílem (nad 25 %), jenž je součástí společného jmění manželů.

Materiální charakteristika skutečného majitele

Zásadní změnou, kterou přináší novela, je zavedení jednotné charakteristiky skutečného majitele. Skutečný majitel nově právnickou osobu, či právní uspořádání, buď vlastní anebo kontroluje. Může tak přirozeně nastat situace, kdy bude skutečných majitelů existovat více. Při evidenčním posuzování mohou vlastnictví a kontrola plynout z přímých i nepřímých vztahů. Vlastnictví je určitelné jednodušeji, neboť se jedná o daný faktický stav. U institutu kontroly však stačí pouze teoretická možnost výkonu kontroly fyzickou osobou a nevyžaduje se reálný akt samotné kontroly.

Osoba s rozhodujícím vlivem

Osobou s rozhodujícím vlivem již nemusí být podle vyvratitelné domněnky pouze člen statutárního orgánu, nýbrž i další osoby, které jsou v podobném postavení nebo takové osoby zastupují. Těmi mohou být například opatrovník, insolvenční správce, či likvidátor. Skutečný majitel by tak měl být zásadně shodný s případným náhradním skutečným majitelem. Touto změnou se zároveň rozšiřuje rozsah evidenční povinnosti podle § 7 zákona o evidenci skutečných majitelů na větší okruh subjektů.

Výjimky z evidenční povinnosti

Novelizací ustanovení § 7 zákona o evidenci skutečných majitelů jsou zaváděny dvě hlavní změny.

První změnou se zavádí obecný materiální test, podle něhož lze poznat, které osoby mít skutečného majitele vůbec nemohou. Tímto testem projdou a tedy nemohou mít skutečného majitele, zejména podle písm. a) stát, samosprávné celky a některé další státní organizace a podle písm. b) jakákoli česká právnická osoba založená nebo zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu a stát v ní má rozhodující vliv.

Druhou změnou dochází především kvůli výtkám Evropské komise ke značnému zúžení seznamu výjimek z evidenční povinnosti. Zároveň se nevyvratitelná domněnka o nemožnosti existence skutečného majitele nahrazuje domněnkou vyvratitelnou, což znamená, že i pokud se určité právní uskupení nachází v tomto seznamu výjimek, neznamená to, že nemůže mít skutečného majitele. V tomto seznamu subjektů, o kterých se má za to, že nemají skutečného majitele, zůstaly už jen a) školská právnická osoba zřízená státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí, b) státní podnik a národní podnik, c) evropské seskupení pro územní spolupráci, d) právnická osoba, ve které má přímo nebo nepřímo veškeré podíly na prospěchu a hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obec a d) obecně prospěšná společnost a ústav, jejichž zakladatelem je Česká republika, kraj nebo obec.

U zbývajících osob, které v seznamu § 7 zákona o evidenci skutečných majitelů v navrhovaném znění již nefigurují, bude muset být po novele zákona určen a zapsán skutečný majitel.

K novému výše uvedenému materiálnímu testu se pojí nové ustanovení § 33a zákona o evidenci skutečných majitelů, dle kterého příslušný soud určí na návrh právnické osoby, zdali dotčená právnický osoba materiálním testem podle § 7 odst. 1 písm. b) novelizovaného zákona o evidenci skutečných majitelů projde či nikoli. Soud může postupovat i bez návrhu, a to v případě, že je to vhodné k ochraně práv třetích osob.

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.

Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.

Comments are closed.