Svěřenský fond v České republice: Kompletní právní průvodce
Institut svěřenského fondu byl do českého právního řádu zaveden spolu s novým občanským zákoníkem k 1. lednu 2014.
Podstata českého svěřenského fondu
Svěřenský fond v České republice představuje účelové seskupení majetku bez právní osobnosti. Vlastník jej převádí na svěřenského správce ke správě buď smlouvou, nebo pořízením pro případ smrti (například závětí). Svěřenský fond vzniká, když svěřenský správce přijme závazek spravovat majetek ve fondu, nebo smrtí zřizovatele při založení závětí.
Po vzniku svěřenského fondu zřizovatel v podstatě ztrácí přímou kontrolu nad vloženým majetkem. Majetek může být určen pro veřejně prospěšný účel nebo soukromý účel, jako je optimalizace investic, odměňování zaměstnanců, mezigenerační převod majetku na děti či finanční zabezpečení na důchod.
Personální obsazení českého svěřenského fondu
Při zakládání, správě a dozoru nad svěřenským fondem se účastní tři osoby: zřizovatel, svěřenský správce a beneficient.
Zřizovatel je fyzická nebo právnická osoba, která vkládá svůj majetek do svěřenského fondu pro stanovený účel a jmenuje svěřenského správce pro správu tohoto majetku.
Svěřenský správce vykonává plnou správu vloženého majetku. Kromě případů stanovených zákonem může být svěřenským správcem pouze právně způsobilá fyzická osoba. Svěřenský správce jedná vlastním jménem ve prospěch svěřenského fondu. Za určitých podmínek může být svěřenským správcem i zřizovatel nebo beneficient.
Beneficient je osoba oprávněná k příjmům ze svěřenského fondu.
Vlastníkem majetku ve svěřenském fondu není ani zřizovatel, ani svěřenský správce, ani beneficient. Dozor nad svěřenským fondem obvykle vykonávají zřizovatel a beneficient.
Svěřenský fond je svou povahou podobný nadaci. Na rozdíl od nadace se však nezapisuje do veřejného rejstříku, jeho trvání je zpravidla časově omezené a není tak svázán určitými právními omezeními.
Statut českého svěřenského fondu
Základním dokumentem upravujícím správu svěřenského fondu je jeho statut. Statut vydává zřizovatel a musí mít formu veřejné listiny - notářského zápisu. Statut řeší klíčové otázky fungování svěřenského fondu - identifikaci vloženého majetku, účel fondu, označení beneficienta a podmínky pro plnění beneficientovi (například dosažení zletilosti nebo ukončení vysokoškolského studia).
K 1. lednu 2018 nabyla účinnosti nová právní úprava, která zavedla povinnost registrace svěřenských fondů ve speciálním rejstříku. Svěřenský fond v České republice vznikne až zápisem do rejstříku svěřenských fondů. Pokud je však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele a následně se zapíše. Do rejstříku se zapisuje nejen samotný svěřenský fond, ale i další informace včetně označení beneficienta fondu zřízeného pro soukromý účel. Identita beneficienta se uvádí pouze do neveřejné části rejstříku, přístupné jen orgánům a subjektům stanoveným zákonem. U svěřenského fondu založeného před 1. lednem 2018 musí být návrh na zápis do rejstříku podán nejpozději do 30. června 2018, jinak správa svěřenského fondu zanikne.
Vybrané právní a daňové aspekty českých svěřenských fondů ve stručnosti:
- Poskytují relativní diskrétnost zřizovateli a beneficientovi, neboť do katastru nemovitostí, jiných veřejných seznamů a rejstříků se jako vlastník vloženého majetku zapisuje pouze svěřenský správce s poznámkou "svěřenský správce"; zřizovatel, svěřenský správce a beneficient však musí být identifikováni dle protiprací praní peněz,
- Usnadňují mezigenerační převod a zachování majetku snížením rizika rozmělnění hodnoty majetku mezi dědici a ponecháním správy majetku jako celku třetí osobě - svěřenskému správci,
- Nabízejí alternativu k dědění umožněním nerovnoměrného rozdělení majetku zřizovatele nejen za jeho života, ale i po smrti; takto vložený majetek není součástí dědického řízení po smrti zřizovatele,
- Jsou účetními jednotkami a podléhají dani z příjmů právnických osob stejně jako právnické osoby (ačkoli nemají právní osobnost),
- Mohou se stát plátci DPH,
- Samotné vložení majetku do svěřenského fondu nepodléhá dani z příjmů právnických osob ani dani z nabytí nemovitých věcí,
- Výplaty ze zisku svěřenského fondu (po zdanění) podléhají 15% srážkové dani,
- Příjem beneficienta, který je fyzickou osobou, podléhá 15% dani z příjmů fyzických osob, pokud se neuplatní zákonná výjimka (například blízký rodinný vztah mezi zřizovatelem a beneficientem definovaný zákonem),
- Příjem beneficienta ze svěřenského fondu je osvobozen od daně z příjmů, pokud se týká majetku vloženého do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,
- Novela zákona o daních z příjmů (http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=873) zavádí doplnění § 19 odst. 3 písm. b) poskytující osvobození od daně z příjmů z podílů na zisku vyplácených svěřenskému fondu. Osvobození se uplatňuje za podobných podmínek jako u obchodních korporací.
Pro více informací nás kontaktujte na:
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.
