Změny v rodinném právu 2025: Partnerství, rozvody a ochrana dětí
Od začátku roku 2025 přináší nová legislativa významné změny v rodinném právu. V účinnost vstoupilo hned několik novel občanského zákoníku a dalších souvisejících zákonů. Tyto změny přinášejí významné novinky zejména v oblasti partnerství, ochrany dětí a rozvodového řízení.
Dne 1.1.2025 nabyla účinnosti novela (zákon č. 123/2024 Sb.), která zasahuje nejen do občanského zákoníku. Tato novela zásadně mění institut partnerství (dříve registrovaného partnerství) a přibližuje jej právně k manželství. Změny se dotýkají především majetkových vztahů, dědického práva a rodičovství partnerů stejného pohlaví. Od poloviny roku pak vstoupila v účinnost další novela zaměřená na oblast domácího násilí.
Změny se týkají nejen občanského zákoníku, ale i zákonů o ochraně dětí a zvláštních řízeních soudních.
Nesmíme opomenout ani přelomové rozhodnutí Ústavního soudu (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 52/23 ze dne 24.4.2024). To odstranilo podmínku znemožnění reprodukce pro změnu pohlaví, byť k tomu došlo až v roce 2024. Tímto krokem se Česká republika připojila k moderním státům uznávajícím tělesnou integritu a důstojnost člověka.
Další chystané změny v rodinném právu od roku 2026
V rodinném právu můžeme co nevidět očekávat další změny. Poslanecká sněmovna totiž v červnu tohoto roku schválila rozsáhlou novelu občanského zákoníku a dalších zákonů, kterou již jen čeká schválení Senátem a podpis prezidentem republiky. Očekává se, že nabude účinnosti 1. 1. 2026, jak předpokládá návrh zákona. Novela se zaměřuje na rozvod, rodičovskou odpovědnost (včetně zákazu fyzických trestů) a péči o nezletilé. Přináší také změny týkající se vymáhání výživného, což může mít výrazný dopad na praxi.
Změna názvu partnerství
Úprava institutu partnerství stejnopohlavních párů prošla díky novele (zákon č. 123/2024 Sb.) řadou významných změn. Nově se tento svazek nazývá zjednodušeně „partnerství“, nikoliv registrované partnerství, jak bylo dříve běžné. Od 1. 1. 2025 je nutné tyto pojmy právně rozlišovat.
Aplikace manželského práva na partnerství
Za vůbec nejdůležitější změnu této novely lze považovat rozšíření § 655 občanského zákoníku o odstavec 2. Ten definuje partnerství jako „trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželství“. Druhá věta dále stanoví: „Nestanoví-li zákon nebo jiný právní předpis jinak, vztahují se na partnerství a práva a povinnosti partnerů ustanovení o manželství, právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích obdobně.“ To zahrnuje práva a povinnosti manželů, vdov a vdovců, která se nyní vztahují i na partnery. Od začátku roku 2025 se na partnerství vztahují také vyživovací povinnosti a rodičovská odpovědnost. Stejně tak se aplikuje ochrana slabšího partnera při rozchodu, obdobně jako u rozvodu manželství.
Osvojení a náhradní péče
Dalším přínosem novely je úprava osvojení a náhradní péče. Nově si jeden z partnerů může osvojit dítě, jehož rodičem je v té době druhý partner. Nezáleží přitom na tom, zda je první partner rodičem biologickým anebo dítě sám dříve osvojil (adoptoval). Tento institut se někdy nazývá také přisvojením. Jeho účinkem je, že druhý partner jako osvojitel vstupuje do plnohodnotné role druhého rodiče a vznikají mu příslušná práva a povinnosti jako biologickému rodiči. Dochází tak k významnému posílení právního postavení dětí stejnopohlavních párů. Děti jsou chráněny i při úmrtí partnera nebo jejich rozchodu a nehrozí jim riziko odtržení od druhého rodiče.
Nejasnosti ohledně § 800 občanského zákoníku
Výše uvedená novelizace § 655 občanského zákoníku vyvolala otázky, jakým způsobem má být vykládán a aplikován § 800 občanského zákoníku (o osvojení manželi). Soudy ve své praxi přistupují k věci rozdílně. Ustanovení § 800 odst. 2 občanského zákoníku umožňuje manželům tzv. společné osvojení. To spočívá v tom, že si manželé společně osvojí zcela cizí dítě v rámci jediného soudního řízení. Některé soudy stejně jako doposud neumožňují stejnopohlavním párům společné osvojení a jsou toho názoru, že se odst. 2 aplikuje i nadále pouze na manželské páry. Jiné soudy naopak po účinnosti novely vykládají ustanovení § 800 odst. 2 občanského zákoníku tak, že i partneři mohou být společnými osvojiteli.
Doporučení pro páry zvažující adopci
Tato nejasnost ve výkladu předmětného ustanovení, může paradoxně vést k prodloužení soudního řízení, a to i v řádu let. Všichni partneři, kteří zamýšlejí k adopci přistoupit, by proto měli pečlivě zvážit své možnosti. Mohou se vydat cestou adopce jednotlivce a následného přisvojení, nebo cestou společného osvojení. Budeme vývoj judikatury na toto téma bedlivě sledovat. To stejné bychom doporučili všem, pro něž bude použití této úpravy v praxi klíčové.
V rámci aplikace právní úpravy manželství na partnerství lze dovodit, že se partneři budou nově moci stát společnými pěstouny.
Společné jmění manželů a jiná majetková práva partnerů
Na partnery se nově vztahuje zákonný majetkový režim SJP (společné jmění partnerů), který odpovídá SJM (společnému jmění manželů). Odstupuje se tak od dosavadní úpravy podílového spoluvlastnictví. Partneři mají stejně tak možnost si zvolit, zda upraví svá majetková práva odlišně (před)manželskou smlouvou.
Mezi partnery také vzniká nově vyživovací povinnost obdobná manželům. Partner zůstavitele je nově dědicem v první dědické třídě po boku zůstavitelových dětí, a tedy přeneseně i ve druhé, pokud by měl partner dědit sám.
Změna příjmení
Novela se významně dotýká také zákona o matrikách (zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách). Nově je možné s uzavřením partnerství bez dalšího přejmout příjmení partnera. Došlo také k rozšíření možností uzavřít partnerství. Stejnopohlavní páry se již nemusí obracet na specializované matriční úřady a mohou do svazku partnerského vstoupit na jakékoliv matrice i mimo ni.
Registrovaná partnerství uzavřená před novelou
Registrované partnerství se automaticky nepřemění na partnerství. Důvodem jsou zásady právní předvídatelnosti a zákazu retroaktivity, neboť práva a povinnosti plynoucí z nového partnerství jsou daleko širší.
Všichni registrovaní partneři, kteří si přejí změnit svůj svazek na partnerský, tak musí do partnerství nejprve vstoupit. Nemusí však svoje registrované partnerství předem rušit. Do partnerství lze vstoupit „přímo“ z registrovaného partnerství. V § 33 odst. 2 zákona o matrikách je stanoveno: „Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství.“ Registrovaní partneři naopak nemají povinnost do režimu partnerství vstoupit.
Zánik institutu registrovaného partnerství
Nová právní úprava ruší možnost uzavírat registrované partnerství, nicméně dříve uzavřená partnerství zůstávají nadále platná. Od 1. 1. 2025 však už nelze do nového registrovaného partnerství vstoupit. Osoby žijící v registrovaném partnerství si budou moci zvolit, zda chtějí převést svůj svazek na nový institut partnerství. Tento krok s sebou ponese změnu majetkového režimu. Registrovaní partneři totiž dosud neměli společné jmění, zatímco partneři v novém právním režimu ano.
Potírání domácího násilí
V polovině roku 2025 nabyla účinnosti novela (zákon č. 78/2025 Sb.) několika zákonů. Týká se občanského zákoníku, zákona o sociálně-právní ochraně dětí a zákona o zvláštních řízeních soudních. Ta má za cíl přispět k efektivnějšímu potírání domácího násilí, které zůstává palčivým problémem. Jeho řešení je často komplikované kvůli blízké vazbě agresora a oběti a její závislosti na něm.
Nová definice domácího násilí
Zákonodárce změnil znění § 3021 občanského zákoníku a přistoupil k tolik potřebné jednotné definici pojmu domácího násilí. Stanovil tak veřejnosti najisto, v čem domácí násilí spočívá a jaké podoby může mít. Především však poskytl jasný návod orgánům veřejné moci. Jejich výklad se dříve kvůli neurčitosti pojmu často lišil, což negativně dopadalo hlavně na oběti.
Nová a vyčerpávající definice si klade za cíl postihovat všechny formy domácího násilí, které se v praxi objevují. Jedná se o násilí psychické, fyzické, sexuální, ekonomické i tzv. kontrolující jednání.
Rozšíření okruhu chráněných osob
Nově je vymezen také širší okruh osob, které mohou být obětí domácího násilí. Toto vymezení reflektuje skutečné skupiny osob, které se reálně obětí stávají. Obětí může být osoba, která s osobou dopouštějící se domácího násilí žije nebo žila ve společné domácnosti, nebo osoba, jejíž domácnost osoba dopouštějící se domácího násilí opakovaně a dlouhodobě navštěvuje, osoba blízká nebo ten, kdo jí dříve byl, nebo rodič společného dítěte nebo ten, kdo s osobou dopouštějící se domácího násilí vykonává rodičovskou odpovědnost. Novela tak záměrně vybočuje z pojetí násilí „mezi čtyřmi stěnami“. Reaguje tím na páchání násilí osobami, které již ve společné domácnosti nežijí, typicky bývalými manželi, partnery či pečujícími osobami.
Změna v řízeních týkající se agresorů domácího násilí (OSŘ, ZŘS, přestupkový zákon)
Uvedené procesní předpisy reagují na změny v občanském zákoníku a zároveň posilují ochranu obětí. Cílem je, aby se oběti s agresory v průběhu řízení vůbec nemusely potkat. Tím se má zamezit dalšímu násilí a sekundární viktimizaci, kterou může pouhý kontakt s agresorem způsobit.
Podle nového znění občanského soudního řádu již nelze nařídit první setkání s mediátorem, pokud probíhá trestní či přestupkové řízení pro jednání se znaky domácího násilí nebo trvá předběžné opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí.
V zákoně o zvláštních řízeních soudních se změnilo znění § 493. Ten byl rozšířen o nový odstavec 2. Ten má zajistit, aby bylo možné provést výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí i proti osobě, která s obětí nebydlí, ale přesto na ní násilí páchá.
Změna pohlaví
Za poslední změnu, která vstoupila v účinnost v roce 2025, vděčíme výše citovanému rozhodnutí Ústavního soudu. Tímto rozhodnutím byla zrušena první věta § 29 odst. 1 občanského zákoníku. Nově tak odstavec zní: „Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.“. Ke změně pohlaví tak již není vyžadován chirurgický zákrok vedoucí ke znemožnění reprodukční funkce, tedy ke kastraci. Ústavní soud uvedl, že zákonné požadavky chirurgické přeměny a znemožnění reprodukce jsou v rozporu s právem na ochranu tělesné integrity a s lidskou důstojností.
Jak zákonodárce ustanovení § 29 občanského zákoníku společně s § 21 odst. 1 věty první zákona o specifických zdravotních službách v budoucnu změní zatím není jisté. Dá se však s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se připojí k ostatním moderním zemím západního světa a nebude nadále pro změnu pohlaví vyžadovat chirurgický zákrok.
Posílení ochrany práv dítěte
Tělesné tresty
Připravovanou novelou má být zpřehledněno ustanovení § 858 občanského zákoníku o rodičovské odpovědnosti. Její náplň je rozdělena do bodů, z nichž některé jsou šířeji rozvinuty. K ustanovení „Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě...“ je přidán dovětek „bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření“. Tímto ustanovení je tak již výslovně, a nejen na základě dovození výkladem § 884 občanského zákoníku, stanoven výslovný zákaz tělesných trestů. Důsledky této změny v praxi zatím nejsou jasné. Lze však konstatovat, že jde o pozitivní krok ke zdravé výchově dětí.
Nové pojetí styku s dítětem
Novela má také v § 858 občanského zákoníku rozvést náplň rodičovské odpovědnosti v oblasti udržování styku s dítětem. Místo pouhého „udržování osobního styku s dítětem“ ustanovení nově uvádí širší definici. Ta zahrnuje osobní styk, nepřímý styk přes komunikační prostředky i vzájemné poskytování všech podstatných informací o dítěti mezi rodiči a naopak. Touto změnou novela reaguje na faktický stav. Zamezení komunikace jakýmkoli z těchto prostředků bude považováno za porušení rodičovské odpovědnosti.
Touto změnou se novela opět snaží reagovat na faktický stav. Děti dnes s rodiči komunikují mnohými komunikačními prostředky včetně komunikace na dálku. Zamezení komunikace prostřednictvím každého z takových prostředků bude do budoucna považováno za narušení práva na výkon rodičovské odpovědnosti, resp. porušením povinnosti rodičovskou odpovědnost řádně vykonávat.
Doplněno má být i ustanovení § 884 občanského zákoníku. Na konci odstavce 2 se doplňuje věta: „Platí, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření.“ Tato úprava navazuje na výše uvedené změny a má předejít páchání násilí na dětech v podobě fyzických trestů.
Péče o dítě
Novela občanského zákoníku má z právního řádu vyřadit dělení péče na výlučnou, střídavou a společnou. Zákonodárce se domnívá, že s tímto dělením jsou spojené negativní předsudky a dopady, které vedou k nefunkčnímu nastavení péče. Nová úprava by měla lépe reflektovat nejlepší zájem dítěte. Ustanovení § 888 - § 891 občanského zákoníku proto mají projít zásadní změnou.
Ustanovení § 888 nově zakládá právo dítěte i rodičů na rovnocennou péči obou rodičů a naproti tomu odpovídající právo rodičů na rovnocennou péči o své dítě. Pokud rodiče nežijí spolu, mají povinnost dítě na péči druhého rodiče připravit, umožnit ji a spolupracovat. Obdobně je doplněn i § 889, který rodičům ukládá zdržet se všeho, co narušuje vztah dítěte k druhému rodiči. Pokud rodič trvale či opakovaně brání druhému v péči, je to důvodem pro nové rozhodnutí soudu
Ustanovení § 891 dále upravuje poměry rodičů, kteří spolu nežijí. Pokud jeden rodič o dítě pečuje, druhý má právo na nepřímý styk a na informace o dítěti v přiměřeném rozsahu.
Priorita dohody rodičů před rozhodnutím soudu
Občanský zákoník v § 907 nově dává rodičům na prvním místě možnost se na rozsahu péče dohodnout. Až pokud k dohodě rodičů nedojde, určí rozsah péče každého z rodičů soud s ohledem na zájem dítěte.
Dobytnost pohledávky na výživné
Novela také obsahuje opatření pro snazší vymáhání výživného. Přidává nové ustanovení § 921a, které umožňuje postoupení splatné pohledávky na výživné třetí osobě. Zákon stanovuje dvě podmínky. Úplata za postoupení musí být poskytnuta výhradně bezhotovostně, jinak je postoupení neplatné. Musí se také jednat o splatnou pohledávku, o které rozhodl soud. Postupník nabývá pohledávku až úplným poskytnutím úplaty a postupitel mu neručí za její dobytnost. Cílem je pomoci rodičům, kteří nemají prostředky na vymáhání a mohou takto získat peníze ihned. Otázkou zůstává, zda budou mít třetí osoby motivaci takové pohledávky kupovat.
Novelizace ustanovení § 1970 občanského zákoníku zvyšuje úrok z prodlení u placení výživného. To by mělo motivovat dlužníky k placení a zároveň zvýšit potenciální zisk třetích osob, které by pohledávky kupovaly.
Prozatímní úprava poměrů dítěte
Novela také přináší novinku do zákona o zvláštních řízeních soudních. Ta spočívá v zavedení nového institutu v oblasti předběžné úpravy poměrů dítěte. Novela zavádí institut „prozatímní úpravy poměrů dítěte“. Ta dává soudu větší flexibilitu při řešení naléhavých situací, jako je určení bydliště dítěte nebo stanovení styku. Soud by k ní měl přistoupit, pokud situace nevyžaduje tak invazivní zásah jako předběžné opatření, ale je v zájmu dítěte do jeho poměrů zatímně zasáhnout.
Na základě prozatímního rozhodnutí nebude možné dítě umístit mimo péči rodičů nebo blízkých osob (s výjimkami jako předpěstounská péče). Podmínkou je, že všichni účastníci včetně dítěte dostanou možnost se k věci vyjádřit.
Klíčové změny v rodinném právu: Zjednodušení a zefektivnění rozvodového řízení
Poslední oblastí, kterou tyto změny v rodinném právu upravují, je rozvodové řízení. Cílem je proces rozvodu co nejvíce zjednodušit a zefektivnit. Složitost rozvodového řízení by neměla hrát roli jako faktor při rozhodování manželů, nyní již i partnerů, o tom, zda se rozvedou. Naopak následkem zbytečné délky a složitosti rozvodového řízení dochází k poškození jak psychické stránky rodiny, zejména pak dětí, tak materiální stránky, především ve vztahu k majetku, jenž je předmětem vypořádaní a ve vztahu k nákladů rozvodového řízení.
Zrušení povinnosti půlročního odloučení
Připravovaná novela nově pojmenovává § 757 občanského zákoníku jako „smluvený rozvod manželství“. Ruší se podmínka, aby spolu manželé v době žádosti o rozvod již 6 měsíců nežili. Soud nově nebude zkoumat, zda je shodné tvrzení manželů o rozvratu pravdivé. Společný návrh nebo připojení se k návrhu druhého manžela zakládá právní fikci, že jsou podmínky pro rozvod splněny.
Odklon od zkoumání příčin rozvratu při tzv. nesporných rozvodech
Soud podle novely nebude nadále zkoumat příčiny rozvratu manželství a omezí se na zkoumání jeho existence. Příčiny bude zjišťovat jen tehdy, pokud druhý manžel bude tvrdit, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.. To platí v případě, že by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel a kterému by byla způsobena zvlášť závažná újma. Výjimkou je situace, kdy manželé spolu nežijí alespoň tři roky.
Podpora smluvených rozvodů
Zákonodárce se snaží motivovat manžele ke smluveným rozvodům i pomocí soudních poplatků. Novela mění zákon o soudních poplatcích. Za smluvené rozvody zůstává poplatek ve výši 2.000 Kč, zatímco u nesmluvených rozvodů se zvyšuje na 5.000 Kč.
Spojení rozvodového a opatrovnického řízení
Poslední významnou změnou v oblasti rozvodů je novela zákona o zvláštních řízeních soudních. Po letech by mělo dojít ke spojení řízení o rozvodu s řízením o úpravě poměrů nezletilých dětí do jednoho. Pokud mají manželé nezletilé děti, soud bude řešit rozvod, péči, bydliště i výživné současně.
Tato změna by měla přinést komplexní přístup soudu k situaci rodiny, díky němuž bude soud moci rozhodnout lépe a přiléhavěji k potřebám dětí. Mělo by se tak zamezit situacím, kdy jeden z rodičů používal dítě jako nástroj k prodloužení rozvodového procesu.
Pro více informací nás kontaktujte na:
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.
