Pracovní právo v České republice
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů upravuje právní vztahy vznikající v souvislosti s výkonem závislé práce mezi zaměstnanci a jejich zaměstnavateli, pracovněprávní vztahy kolektivní povahy a další aspekty související se zaměstnáním. Subsidiární funkci k této úpravě má také zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, a dále se uplatňují další zákony jako zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Příslušné zákony lze nalézt také na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
Základní principy v pracovním právu jsou zejména právní ochrana postavení zaměstnance, uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, spravedlivé odměňování a rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
Typy zaměstnání
V České republice zaměstnavatelé primárně navazují pracovněprávní vztahy prostřednictvím dvou typů smluv. Mohou uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou až na tři roky a prodloužit nebo obnovit ji dvakrát, maximálně na devět let. Druhým typem je pracovní smlouva na dobu neurčitou. Zákon předpokládá, že zaměstnání je na dobu neurčitou, pokud smlouva výslovně nespecifikuje pevně stanovený termín, což zajišťuje kontinuitu zaměstnání.
Kromě standardního zaměstnání umožňuje české pracovní právo flexibilní pracovní uspořádání. Dohoda o provedení práce vyhovuje krátkodobým úkolům a omezuje práci na 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Pro průběžnou práci na částečný úvazek dohoda o pracovní činnosti omezuje hodiny na polovinu standardního pracovního týdne, obvykle nepřesahuje 20 hodin. Tato uspořádání poskytují přizpůsobivé alternativy k zaměstnání na plný úvazek jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.
Pracovní doba a volno
Česká republika má jasné předpisy o pracovních hodinách a nárocích na dovolenou, které zajišťují spravedlivé zacházení se zaměstnanci. Standardní pracovní týden je 40 hodin, obvykle rozložených na pět dní. Jedna směna nemůže překročit 12 hodin. Zaměstnavatelé stanovují pracovní rozvrhy a přesčasová práce je odměňována minimálně 25% příplatkem, pokud není vyměněna za náhradní volno. Flexibilní pracovní uspořádání jsou možná, včetně samosprávné pracovní doby od roku 2025, která se vztahuje jak na práci v kanceláři, tak na práci na dálku.
Zaměstnanci pracující 52 týdnů v plném smluvním rozsahu mají nárok na čtyři týdny roční dovolené. Pokud pracují alespoň čtyři týdny, získávají 1/52 roční dovolené za každý odpracovaný týden. Zaměstnanci ve zvlášť obtížných povoláních dostávají dodatečný týden dovolené, vypočítaný poměrně, pokud pracují méně než celý rok v takových pozicích. Tato pravidla pomáhají zajistit zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaměstnanců v České republice.
Skončení pracovního poměru
V České republice může zaměstnání skončit různými způsoby. Dohoda umožňuje oběma stranám ukončit smlouvu písemně. Zaměstnanci mohou vypovědět bez udání důvodu, zatímco zaměstnavatelé musí poskytnout právně platný důvod založený na seznamu důvodů stanovených českým zákoníkem práce, kromě chráněných období (např. těhotenství, rodičovská dovolená nebo nemoc), během nichž není výpověď povolena. Okamžité ukončení je povoleno pouze z konkrétních právních důvodů. Během zkušební doby může kterákoli strana ukončit zaměstnání bez důvodu. Smlouvy na dobu určitou končí uplynutím doby a další faktory jako vypršení pracovního povolení nebo úmrtí mohou také vést k ukončení. Výpověď má dvouměsíční lhůtu pro obě strany, pokud není dohodou prodloužena, počínaje doručením. U nestandardních pracovních dohod je výpovědní lhůta 15 dní od doručení.
Oprávnění k práci
V České republice čeští občané nepotřebují pracovní povolení. Státní příslušníci z EU, Švýcarska a EHP spolu se svými rodinnými příslušníky také nepotřebují pracovní povolení. Státní příslušníci třetích zemí z nečlenských zemí EU však musí získat pracovní povolení nebo pobytovou kartu.
Typy dostupných povolení zahrnují pracovní povolení pro sezónní pracovníky, modrou kartu pro vysoce kvalifikované odborníky, zaměstnaneckou kartu pro dlouhodobé zaměstnání a kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance pro zaměstnance převedené v rámci společnosti. Cizí státní příslušníci musí zajistit, aby žádali o správné povolení v souladu s českými pracovními zákony.
Trh práce v České republice
Trh práce v České republice v roce 2025 vykazuje nízkou míru nezaměstnanosti, což odráží stabilní prostředí zaměstnanosti. Trh má, podobně jako ekonomika a průmysl, silný regionální charakter. Hlavní město Praha a Středočeský kraj tradičně mají nejnižší nezaměstnanost, nejvíce pracovních příležitostí a nejvyšší průměrné platy. Naopak Ústecký a Moravskoslezský kraj vykazují nejhorší ukazatele. Prognostici předpovídají, že průměrná nominální měsíční hrubá mzda bude pokračovat ve vzestupném trendu.
Sazba daně z příjmu je 15%; příjem překračující 1 676 052 Kč ročně však podléhá vyšší 23% sazbě daně. České pracovní právo také stanovuje systém příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení. Tyto sazby příspěvků se liší pro zaměstnance, zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci přispívají 7,1 % na sociální pojištění (které zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění) a 4,5 % na zdravotní pojištění, zatímco sazby pro zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné jsou vyšší.
Specifické otázky související s českým pracovním právem:
Falešná samostatná výdělečná činnost v České republice
Podle českého pracovního práva musí být „závislá práce" v rámci pracovního poměru. „Švarcův systém" nastává, když společnosti nesprávně klasifikují zaměstnance jako nezávislé dodavatele. Klíčová kritéria pro závislou práci zahrnují kontrolu zaměstnavatele, srovnatelný status zaměstnance, odměňování na základě mzdy, materiály poskytované zaměstnavatelem a výlučnost. Úřady intenzifikovaly vymáhání s pokutami až do výše 100 000 Kč (4 000 €) pro jednotlivce a 250 000–10 000 000 Kč (10 000–400 000 €) pro společnosti.
Také je zakázáno tzv. zastírané zprostředkování zaměstnání. Zastírané zprostředkování zaměstnání znamená činnost právnické nebo fyzické osoby spočívající v najímání pracovní síly jiné právnické nebo fyzické osobě bez splnění podmínek pro zprostředkování zaměstnání, tedy bez licence agentury práce. To se obvykle může stát, když jsou zaměstnanci přiděleni jinému zaměstnavateli a náklady na takového zaměstnance jsou pouze jednoduše přefakturovány.
Digitální podpisy pro české pracovní smlouvy
České pracovní právo vyžaduje, aby pracovní smlouvy byly v písemné podobě, ale elektronické podpisy jsou právně uznávány podle předpisů EU i českých. Soukromí zaměstnavatelé mohou používat jednoduché elektronické podpisy, zatímco veřejné subjekty musí používat uznávané. Platné možnosti zahrnují biometrické podpisy, online ověřovací služby a další bezpečné autentifikační metody, které jasně identifikují podepsanou osobu.
Aby byla elektronická smlouva právně platná, musí splňovat několik podmínek. Musí přesně zachytit obsah dohody a jasně identifikovat obě strany. Dále musí být jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec schopni si kopii uchovat a vytisknout z jejího úložného formátu. Zaměstnavatelé musí také zajistit, aby dokument řádně doručili a autorizovali. Nejvyšší soud rozhodl, že jednoduché e-maily postrádající elektronické podpisy nesplňují požadavek písemné smlouvy. Pokud je však smlouva řádně podepsána elektronicky a zaměstnanec začne pracovat, zákon ji obecně považuje za platnou pracovní dohodu.
Klíčové rozdíly mezi postavením jednatele a zaměstnance v českých společnostech
Souběh pozic — jednatele společnosti (člena statutárního orgánu) a zaměstnance — byl složitou právní otázkou v České republice. Zatímco toto uspořádání je v praxi běžné, české soudy k němu tradičně zaujímaly přísný postoj, zejména když se pracovní role překrývá se statutárními povinnostmi. Klíčové rozdíly zahrnují odpovědnost, ochranu před pracovními úrazy, pravidla ukončení a práva na odstupné. Nedávná soudní rozhodnutí, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2018, poněkud uvolnila přísné oddělení a umožnila, aby se ustanovení zákoníku práce vztahovala na smlouvy jednatelů na základě dohody — i když klíčová ustanovení obchodního práva stále upravují zřízení, ukončení a standardy odpovědnosti.
Použití zákoníku práce na smlouvy jednatelů podle rozhodnutí českých soudů
Český Nejvyšší soud rozhodl v roce 2018, že společnosti a jednatelé se mohou dohodnout na použití zákoníku práce na smlouvy jednatelů, i když vztah zůstává založen na obchodním právu. Klíčová pravidla obchodního práva — jako jsou jmenování, ukončení, odměňování a manažerská povinnost — zůstávají povinná. Jednatelé nezískávají ochranu zaměstnanců, jako jsou výpovědní lhůty nebo omezená odpovědnost. Rozhodnutí z roku 2019 dále objasnilo, že pracovní smlouvy podepsané tou samou osobou jako zaměstnavatel a zaměstnanec nejsou automaticky neplatné, ale vyžadují posouzení případ od případu. Pro více informací navštivte naše stránky Smlouva jednatele o výkonu funkce upravená režimem zákoníku práce.
Základní povinnosti zaměstnavatelů v českých požadavcích na ochranu zdraví
České pracovní právo, konkrétně zákoník práce, zákon o specifických zdravotních službách a zákon o ochraně veřejného zdraví, vyžaduje od všech zaměstnavatelů poskytování pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatelé musí kategorizovat práce do čtyř kategorií podle zdravotních rizik do 30 dnů od nástupu do zaměstnání. Musí také podepsat písemnou smlouvu s pracovním lékařem. Tato smlouva by měla obsahovat kategorie práce, služby, ceny a dobu trvání. V závislosti na riziku práce musí zaměstnanci podstoupit povinné lékařské prohlídky, včetně vstupních, periodických, mimořádných, výstupních a následných prohlídek. Pracovní lékař musí také pravidelně dozorovat pracoviště, buď ročně nebo pololetně pro pozice kategorie 1. Zaměstnavatelé, kteří nesplní požadavky, mohou čelit pokutám až do výše 3 000 000 Kč.
Řízení nedostatku pracovní zátěže zaměstnanců v České republice
České pracovní právo nabízí několik možností pro společnosti čelící snížené pracovní zátěži. Zaměstnavatelé mohou ukončit zaměstnání z důvodu „organizačních změn" s řádnou výpovědí a pokračovat v plných platech během výpovědní doby. Alternativně mohou implementovat „částečnou nezaměstnanost" se sníženými mzdami (nejméně 60 % průměrných výdělků) během dočasných nedostatků, což vyžaduje vnitřní předpisy nebo dohodu s odbory. Když zaměstnanci nemohou pracovat kvůli problémům zaměstnavatele, mají nárok na náhradní mzdu rovnající se jejich průměrným výdělkům. Navíc lze zavést systém „konta pracovních hodin" pro flexibilní rozložení hodin. Každá možnost má specifické právní požadavky a finanční dopady, takže společnosti by měly před rozhodnutím pečlivě posoudit svou situaci.
Novela českého zákoníku práce implementuje směrnici EU o rovnováze pracovního a soukromého života
Novela zákoníku práce jej slaďuje se směrnicí EU o rovnováze pracovního a soukromého života pro rodiče a pečovatele. Stávající české zákony již předčí požadavky EU. Například nabízejí 70% kompenzaci po dva týdny otcovské dovolené a štědřejší rodičovskou dovolenou. Novela zavádí další ochranu. Rozšiřuje dávky ošetřovného na zaměstnance v různých pracovních dohodách, včetně malých pracovních úvazků. Pokud tomu nebrání provozní důvody, musí zaměstnavatelé umožnit práci na dálku těhotným zaměstnankyním a těm, kteří pečují o děti do 15 let nebo závislé osoby. Klíčová změna přesouvá důkazní břemeno v případech propouštění. Zaměstnavatelé nyní musí prokázat, že výpověď nesouvisí se zákonem stanovenými právy zaměstnance. Musí také poskytnout písemné odůvodnění při odmítnutí žádostí o flexibilní práci. Tyto změny posilují ochranu rodičů a pečovatelů, zlepšují flexibilitu a snižují diskriminaci.
Ochrana oznamovatelů v České republice
V roce 2023 Česká republika zavedla legislativu na ochranu oznamovatelů prostřednictvím zákona o ochraně oznamovatelů v souladu se směrnicí EU. Zákon se vztahuje na orgány veřejných zakázek, zaměstnavatele s 50+ zaměstnanci, daňové úřady a finanční subjekty. Zaměstnavatelé musí zřídit důvěrné systémy hlášení, jmenovat kvalifikovanou osobu pro řízení oznamování a chránit oznamovatele před odvetou. Tato ochrana se rozšiřuje na související strany, včetně rodiny a kolegů. Porušení těchto požadavků může mít za následek pokuty až do výše 1 000 000 Kč, zejména za odvetu nebo selhání při zřízení řádných systémů hlášení.
Odstoupení zaměstnavatelů od konkurenčních doložek v České republice
Český zákoník práce umožňuje zaměstnavatelům odstoupit od konkurenčních doložek během pracovního poměru, ale rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2021 (sp. zn. II. ÚS 1889/19) změnilo způsob, jak se to aplikuje. Dříve judikatura vyžadovala od zaměstnavatelů poskytnutí důvodu pro odstoupení, ale soud rozhodl, že zaměstnavatelé mohou odstoupit bez vysvětlení, pokud to smlouva výslovně umožňuje. Soud však zdůraznil, že každý případ musí být posuzován individuálně s ohledem na faktory jako je načasování, zda zaměstnavatel jednal svévolně a možné zneužití práv. Toto rozhodnutí objasňuje práva zaměstnavatelů při zajištění ochrany zaměstnanců.
Tajné zvukové a obrazové záznamy jako důkaz v českých pracovních sporech
V roce 2018 Nejvyšší soud rozhodl, že tajné zvukové nebo vizuální záznamy mohou být použity jako důkaz pouze v případě, že nejsou k dispozici jiné prostředky důkazu a pokud potřeba spravedlivého procesu převažuje nad ochranou soukromí. Tato výjimka musí být aplikována restriktivně s ohledem na faktory jako okolnosti pořízení záznamu, důležitost právního zájmu v sázce a zda existují jiné možnosti důkazů, které neporušují soukromí. Toto rozhodnutí dává zaměstnavatelům omezený, ale cenný nástroj pro prokázání pochybení zaměstnanců v určitých případech.
České zaměstnanecké karty pro zahraniční pracovníky
Česká zaměstnanecká karta je kombinované pracovní povolení a povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí hledající zaměstnání v České republice. Platná až na dva roky zjednodušuje imigraci prostřednictvím jediného procesu žádosti. Zaměstnavatelé musí nejprve oznámit volné pracovní místo úřadu práce na 30 dní. Žadatelé musí podat své dokumenty na české ambasády nebo ministerstvo vnitra, včetně pasu, dokladu o ubytování, pracovní smlouvy, kvalifikací a čistého trestního rejstříku. Proces obvykle trvá 60 dní, poté žadatel obdrží vízum typu D, navštíví ministerstvo pro biometrická data a získá potvrzení o souladu s prací. Biometrická karta je vydána za 3-4 týdny. Poplatky za žádost činí celkem 3 500 Kč. Zaměstnavatelé musí nahlásit zaměstnání úřadu práce v první pracovní den.
Požadavky na dokumentaci pro společnosti EU vysílající pracovníky do České republiky
Novelizovaná legislativa vyžaduje od zaměstnavatelů se sídlem v EU vysílajících pracovníky do České republiky uchování specifické dokumentace na místním českém pracovišti. Tato dokumentace musí zahrnovat kopie pracovních smluv nebo jiných dohod, které zakládají pracovní poměr. Zaměstnavatelé musí také poskytnout písemné potvrzení pracovního poměru. Důležité je, že zaměstnavatelé musí všechny tyto dokumenty přeložit do českého jazyka. Státní úřad inspekce práce a krajské inspektoráty práce mohou kontrolovat pracoviště z hlediska dodržování předpisů. Mohou pokutovat nevyhovující zaměstnavatele až do výše 500 000 Kč (přibližně 20 000 €). Další pravidla se vztahují na vysílané pracovníky, kteří nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu EU. Tito pracovníci možná budou muset prokázat legální pobyt od oprávněného orgánu v jiném členském státě.
Změny v českém zákoně o agenturách práce v roce 2024
Agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce pro uživatele na základě písemné dohody o dočasném přidělení uzavřené mezi agenturou a uživatelem. Agentura práce a uživatel jsou povinni zajistit, aby pracovní a mzdové podmínky pro dočasně přiděleného zaměstnance nebyly nebo nebude horší než podmínky, za kterých pracuje nebo by pracoval srovnatelný zaměstnanec.
Česká republika implementovala významné změny v předpisech pro agentury práce v roce 2024. Klíčové úpravy zahrnují převod licenčních pravomocí z úřadu práce na Ministerstvo práce a sociálních věcí, zvýšení požadované kauce na 1 000 000 Kč, implementaci přísnějších kvalifikačních standardů a posílení ochrany zaměstnanců prostřednictvím povinné 14denní výpovědní lhůty pro ukončení dočasného přidělení. Další požadavky byly zavedeny pro odpovědné zástupce, kteří nyní musí pracovat nejméně 20 hodin týdně a mít relevantní zkušenosti v posledním desetiletí. Pro podrobnější informace o těchto změnách navštivte náš příspěvek o Nových změnách českého zákona o agenturách práce v roce 2024.
Pro více informací nás kontaktujte na:
ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz
O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.
