Odstoupení jednatele a jiných členů z funkce a jejich výmaz z veřejného rejstříku

Funkce člena voleného orgánu s sebou nese nemalou míru odpovědnosti, ať už se jedná o odstoupení jednatele, člena představenstva, člena dozorčí rady, člena výboru spolku nebo člena představenstva družstva. Mohou však nastat situace, kdy osoba ve funkci již nechce nebo nemůže dále pokračovat. Důvody mohou být různé: osobní neshody se společníky či ostatními členy orgánu, nesouhlas s jejich pokyny, situace, kdy je společník nekontaktní, anebo nepříznivá finanční situace právnické osoby. Tento článek se zaměřuje na proces odstoupení z funkce a následné kroky k dosažení výmazu z veřejného rejstříku, zejména pokud právnická osoba nespolupracuje. Problematiku upravuje primárně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).

Právo na odstoupení z funkce

Základním principem je, že každý člen voleného orgánu má právo ze své funkce kdykoliv odstoupit. Jde o jednostranné právní jednání, které není závislé na souhlasu ostatních členů orgánu, valné hromady či společníků. Zákon tak chrání jednotlivce před nedobrovolným setrváním ve funkci.

Jsem jednatel, člen představenstva nebo dozorčí rady: Jak odstoupit z funkce? (dle ZOK)

Pro členy volených orgánů obchodních korporací (např. s.r.o., a.s., družstva), jako je jednatel, člen představenstva, člen dozorčí rady či člen představenstva družstva, stanoví postup § 58 ZOK. Odstupující člen oznamuje své odstoupení orgánu, který ho zvolil (typicky valné hromadě).

• Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí projednání orgánem, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení doručeno. (§ 58 odst. 1 ZOK)
• V případě člena voleného orgánu družstva výkon funkce končí nejpozději 3 měsíce od doručení odstoupení. (§ 58 odst. 1 ZOK)
• Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení přímo na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. (§ 58 odst. 2 ZOK)
• Vykonává-li působnost valné hromady jediný společník, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. (§ 58 odst. 3 ZOK)

Jsem ve výboru spolku, SVJ nebo jiné organizace: Jak odstoupit z funkce? (dle OZ)

Pro spolky, kde se typicky řeší odstoupení člena výboru spolku nebo předsedy spolku (je-li individuálním statutárním orgánem), a ostatní právnické osoby, na které se nevztahuje speciální úprava ZOK, platí obecná úprava v § 160 OZ.

• Člen voleného orgánu odstupuje ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě.
• Funkce zaniká uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení právnické osobě. (§ 160 OZ)

Povinnosti statutárního orgánu (zejména jednatele) v souvislosti s odstoupením a při finančních potížích

I při odstoupení z funkce je člen statutárního orgánu povinen jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat loajalitu vůči právnické osobě. Odstoupení by nemělo být učiněno v nevhodnou dobu způsobem, který by právnickou osobu poškodil.

Zvláštní povinnosti nastávají, pokud se právnická osoba dostane do finančních potíží, které mohou být i důvodem pro odstoupení člena orgánu:

• Povinnost jednat při hrozícím úpadku: Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu přijmout potřebná opatření k odvrácení úpadku. To zahrnuje i povinnost sledovat ekonomickou situaci a v případě zjištění hrozícího úpadku nebo negativního vlastního kapitálu adekvátně reagovat, což může zahrnovat i svolání nejvyššího orgánu (např. valné hromady) k projednání situace a navržení řešení.
• Povinnost podat insolvenční návrh: Dle § 98 odst. 1 insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.) je dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost mají i statutární orgány dlužníka (§ 98 odst. 2 insolvenčního zákona).
• Následky nesplnění povinnosti podat insolvenční návrh: Osoba, která tuto povinnost poruší, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti (§ 99 insolvenčního zákona).

Dále § 66 ZOK stanoví možné důsledky pro člena statutárního orgánu, který přispěl porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, včetně možné povinnosti vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce nebo poskytnout plnění do majetkové podstaty. Je důležité si uvědomit, že odstoupení z funkce nezbavuje člena orgánu odpovědnosti za jednání učiněná během výkonu jeho funkce.

Výmaz z rejstříku po odstoupení z funkce

Samotným odstoupením a zánikem funkce proces nekončí. Klíčové je dosáhnout výmazu odstoupivšího člena z veřejného rejstříku (např. obchodního rejstříku, spolkového rejstříku). Dokud je osoba zapsána v rejstříku, mohou se třetí osoby v dobré víře domnívat, že je stále oprávněna za právnickou osobu jednat.

Primární povinnost právnické osoby

Podle § 11 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZoVR“), musí být návrh na zápis (tedy i na výmaz člena orgánu) podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Tuto povinnost má primárně sama právnická osoba.

Co dělat, když právnická osoba nekoná?

Pokud právnická osoba (např. z důvodu nekontaktního společníka nebo nečinnosti zbývajících členů orgánu) návrh na výmaz nepodá, má odstoupivší člen následující možnosti:

1. Návrh na zápis podaný odstoupivším členem:

   Nesplní-li právnická osoba povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu přiloží potřebné listiny (§ 11 odst. 3 ZoVR). Odstoupivší člen takový právní zájem nepochybně má.

   K návrhu je třeba doložit zejména doklad o odstoupení (např. kopii odstoupení s doručenkou nebo zápis z jednání orgánu, kde bylo odstoupení oznámeno/projednáno) a prokázat, že funkce zanikla (např. uplynutím příslušné lhůty). Návrh se podává na stanoveném formuláři (dostupném na portálu Justice.cz) a je zpoplatněn částkou 2 000 Kč (zápisy týkající se spolků jsou od poplatku osvobozeny).

2. Podání podnětu rejstříkovému soudu:

   Alternativou je podání méně formálního podnětu rejstříkovému soudu. V něm odstoupivší člen informuje soud o nesouladu zapsaného stavu se skutečností a doloží zánik své funkce. S podáním podnětu je vhodné vyčkat, až uplyne lhůta, ve které měla jednat sama právnická osoba.

   Soud může na základě podnětu zahájit řízení o dosažení shody z moci úřední. Podání podnětu není zpoplatněno, avšak podatel se nestává účastníkem řízení a nemá jistotu, že soud řízení skutečně zahájí. Pokud soud řízení zahájí a zjistí nečinnost právnické osoby, může jí uložit pořádkovou pokutu (do výše 100000,- Kč; § 104 ZoVR), případně v krajních případech i rozhodnout o jejím zrušení s likvidací, je-li to v zájmu ochrany třetích osob (viz § 104 a násl. ZoVR).

Závěr

Zákon umožňuje členům statutárních orgánů odstoupit z funkce i bez souhlasu společnosti nebo spolku a nečinnost druhé strany nemá na účinnost odstoupení vliv. Klíčové je, aby bylo odstoupení učiněno formálně správně, prokazatelně doručeno a aby po uplynutí zákonných lhůt vedoucích k zániku funkce podnikl bývalý člen kroky k zajištění svého výmazu z veřejného rejstříku. Tím předejde možným komplikacím a ochrání se před případnou odpovědností spojenou se zdánlivým setrváváním ve funkci. V případě nejasností nebo hrozících sporů je vždy na místě konzultovat situaci s odborníkem.

Pro více informací nás kontaktujte na:

JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D.

ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.
Betlémské nám. 6
110 00 Praha 1
e-mail: mojmir.jezek@ecovislegal.cz
www.ecovislegal.cz

O ECOVIS ježek, advokátní kancelář s.r.o.

Česká advokátní kancelář ECOVIS ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právoa poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech, a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích v rámci sítě ECOVISpůsobící v 75 zemích celého světa. Členové týmu advokátní kanceláře ECOVIS ježekmají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.ecovislegal.cz.

Informace obsažené na této webové stránce jsou právnickou reklamou. Nepovažujte nic na této webové stránce za právní poradenství a nic na této webové stránce nepředstavuje vztah advokát-klient. Předtím, než začnete jednat o čemkoliv, o čem si na těchto stránkách přečtete, domluvte si právní konzultaci s námi. Dosavadní výsledky nejsou zárukou budoucích výsledků a předchozí výsledky neznamenají ani nepředpovídají budoucí výsledky. Každý případ je jiný a musí být posuzován podle vlastních okolností.